Těžko jednoznačně říci pro které z obou spekter lyžařů jsou Krušné hory atraktivnější. Díky stále se rozrůstajícímu Klínovci, novému Plešivci a mnoha menším střediskům nabízejí Krušné hory jedny z našich nejlepších podmínek pro sjezd a najdete zde i bezpočet stop pro milovníky klasické techniky i bruslení. Můžete si je proběhnout v rámci laufu jménem Karlův běh zařazeného v seriálu Stopa pro život nebo se přehoupnout přes hranice a využít zázemí vždy perfektně připravených tratí v běžeckém středisku Oberwiesenthal.
Krušnohorská „magistrála“
Jak bývá u českých hor zvykem, napříč celým pohořím je značena jedna hlavní trasa: Krušnohorská magistrála. V létě se po ní prohánějí cyklisté, v zimě je vyhrazena milovníkům běžeckého lyžování. Celá měří bezmála 250 kilometrů. Z Chebu vede až na severočeský Sněžník u Děčína, kde na ni navazuje Labská trasa. Často se o ní mluví jako o souvislé cestě, ale nenechte se zmást – v zimě tomu tak úplně není. Budeme-li mluvit o upravených stopách, není možné jedno z nejdelších českých pohoří na běžkách přejet celé. Ve střední části mezi Božím Darem a Lesnou totiž trasy upravovány nejsou a v tomto, asi čtyřicet kilometrů dlouhém úseku naleznete nanejvýš živelně vyšlapané stopy od jiných lyžařů. Mimo centrální trasu, klikatící se povětšinou po hřebeni pohoří, jsou Krušné hory protkány ještě sítí středisek nabízejících upravená, lokální “kolečka”, často propojená navzájem. Plus mnoho stop vzniká i pod taktovkou lyžařských areálů, vykroužených bez přímé návaznosti na hlavní stopu. Namátkou je najdeme na Bublavě, na Božím Daru nebo Klínovci. Závodní tratě mají třeba na Perninku, v Novém Městě na Bouřňáku a v biatlonovém areálu Eduard nad Jáchymovem. Přehled strojově upravovaných tras naleznete s popisem aktuálního stavu i na internetu: http://gis.kr-karlovarsky.cz/KLM/new/
Klínovec – Jelení: Po vrstevnici to jde samo
Z Klínovce přes Boží Dar se můžete vydat na bezmála třicet kilometrů dlouhou trasu do Jeleního, Rolavy. Pojedete po upravené trase v nadmořské výšce okolo 900 metrů. Profil není nijak náročný, trasa je proto poměrně oblíbená. Častými nástupními místy na hlavní stopu v západní části pohoří jsou kromě Božího Daru Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatná, Potůčky, Nové Hamry, Nejdek a Kraslice proslulé výrobou hudebních nástrojů. Mezi některými z vesnic navíc v zimě fungují skibusy, což široké možnosti lyžařského putování a nabídku jednodenních výletů po Krušných horách ještě násobí. Nesmíme opomenout zmínit blízkost státní hranice, protože do Německa je to z některých míst na hřebenové trase doslova co by kamenem dohodil. Hned několikrát budete míjet přechod do Saska a můžete se tedy vydat i k německým tratím například v okolí Klingenthalu, Johanngeorgestadtu, Rabenbergu a Fichtelbergu. Zdejší cesty jsou vyhlášené špičkovou úpravou stop, k níž stroje vyjíždějí prakticky každý den.
Z Božího Daru na tři tisícovky
Klínovec, Fichtelberg a Božídarský Špičák. Tři majestátní hory narušující jinak rozlehlou pláň v okolí Božího Daru, působí na lyžaře a turisty jako magnet. Na dvojici nejvyšších hor celého pohoří, Klínovec na české straně a Fichtelberg na německé, se přitom dá dostat na běžkách poměrně snadno. A za zmínku stojí i výlet k Božídarskému Špičáku přes místní rašeliniště, kam se takto dostanete právě jen v zimních měsících. Ponejprv ti dva velikáni. Z Božího Daru se vydáme na okraj města směrem ke hřbitovu, k východisku běžeckých tras a na plochý vrchol Hubertky. Pak po modré značce udržovanou stopou zvlněným terénem směrem na Ski Stadion a dál na Fichtelberg, který je s 1214 metry nad mořem nejvyšším vrcholem na saské straně Krušných hor. Cestou budete míjet Sachsenbaude, velký hotel, od něhož je to na vrchol už jen asi dva kilometry. Na Fichtelbergu je možné se občerstvit v hotelu s restaurací Fichtelberghaus a vychutnat si výhledy na Klínovec, Měděnec a České středohoří z jednatřicet metrů vysoké rozhledny. Byl-li vám výlet krátký, zamiřte cestou nazpět na Klínovec. Nejlépe tak, že po návratu na rozcestí Hubertky zvolíte udržovanou stopu k Božímu Daru, ale za řekou Černou odbočíte vlevo na okruh nad městem, který vás přivádí k silnici z Božího Daru. Po stopě okolo vleku pokračujete dále k areálu Neklid a po červené značce se zpočátku po pláních s výhledem na Špičák a následně lesem dostanete až na 1244 metrů vysoký kopec.
Foto: Lucie Zídková a Michal Soukup
