Se stále se zmenšujícím množstvím volného času a rozvojem moderních baterek ovšem dochází i zde k jistým proměnám a v posledních letech už není nijak výjimečné potkat po setmění na horách i příslušníky druhého z obou nejrozšířenějších zimních sportů. Lyžaře běžce.
Kdo se v posledních letech dostal ve večerních a nočních hodinách na hory, určitě si všiml mnoha světélek, pohybujících se po kopcích. Jestliže jste je při pohledu z poza skla restauračního zařízení nebo hotelového pokoje považovali za světla rolb a skútrů upravujících na ráno lyžařské stopy, pak vás hned na úvod vyvedeme z omylu. Tolik rolbařů za poslední roky nepřibylo. Desítky a stovky objevujících se záblesků nejsou ničím jiným než lampičkami na hlavách běžeckých nadšenců. Nevěříte? Inu, tak se po setmění jeďte podívat třeba do Jizerek. Nestačíte se divit! A nebudete litovat.
Noční běh na lyžích jako jakási disciplína samozřejmě není záležitostí posledních několika let. Snad od té doby, co běžky existují, jste v noci na horách mohli nějaké lyžaře potkat. Ty ale bylo povětšinou možné rozdělit do tří skupin a celkem jich bylo tolik, že se vzájemně skoro vždy znali jmény. V první rundě byli v pozitivním slova směru blázni, kteří již dlouho před námi ostatními objevili zvláštní kouzlo běhu v tichu a tmě, často samotáři a romantici toužící se vyhnout denním davům. V další byli profesionální lyžaři nucení stíhat dvě fáze tréninku a ve třetí přespolní návštěvníci restauračních zařízení, využívající lyže coby efektivního dopravního prostředku. Každá z nich měla své trasy a především tempo, podle kterého nebylo obtížné ji od ostatních odlišit. Jenže v posledních letech se trojice rozrostla ještě o jednu kategorii, nejpočetnější a stále se rozrůstající. O lyžaře, kteří zkrátka svůj milovaný sport ve všední den jindy než v noci nestíhají, ale zjistili, že pro dobrý pocit jim nestačí jen sedět v zaměstnání a pak se přesunout domů k televizi. V noci do stopy je vede zejména změna životního stylu, kdy začínáme i končíme s prací později, pracujeme déle. A když k tomu připočteme velmi snadnou dostupnost kvalitních čelovek zvládajících osvítit až několik desítek metrů, je narůstající obliba nočního běhu nasnadě.
Závody při úplňku
Asi netřeba zdůrazňovat, že lyžování za tmy má nejen úplně jinou atmosféru, ale i jiná pravidla než to denní. Potemnělé hory, váš maličký osvětlený kousek světa, ve kterém se pohybujete, intenzivnější ticho. Podnětů, které dostáváte, je méně, o to silněji je prožíváte. A pokud se k tomu přidá jiskřivý sníh, je o pohádkovou atmosféru postaráno. Když však odhlédneme od pocitů a zaměříme se na konkrétní, fyzické a technické rozdíly, měli byste pamatovat na následující. Baterku si s sebou vezměte v každém případě. I pokud jste rozhodnuti běžet bez ní (a alespoň vyzkoušet to vřele doporučujeme), může se hodit. Jak v případě, že zabloudíte a budete se chtít podívat do mapy nebo na rozcestník, tak třeba při problémech s výbavou. Ze stejného důvodu vždy mějte dostatečnou zásobu tekutin a něco k jídlu. Může se stát cokoliv a i když jsou hory světélek plné, v případě komplikací nepojede ani jedno. Na to vemte jed. Nabijte si také mobilní telefon a pokud možno řekněte alespoň někomu, kam jedete a v kolik hodin se vrátíte. Z hlediska techniky se v noci běhá stejně jako ve dne. Příjemnější je prázdná stopa, možnost soustředit se jen na svůj výkon, naopak problémy může způsobovat rovnováha, která se drží hůř ve chvílích, kdy nemáte čím fixovat oči. Naštěstí tma na sněhu nikdy není úplně černá...
Jestliže jste ještě noční běhání nevyzkoušeli, ale po přečtení předchozích odstavců o něm usilovně přemýšlíte, máme pro vás ještě pár postřehů z praxe. Ono totiž od rozhodnutí k činu někdy bývá dost dlouhá cesta a vězte, že noční běh vás zcela polapí až ve chvíli, kdy si ho sami vyzkoušíte – jednou, dvakrát, třikrát! Zkrátka až zjistíte, o kolik se s ním obohatí a rozšíří den. Do té doby se do tmy, mrazu a větru nechce. Vhodnou zbraní proti sobě samému je domluvit se na výletu s partou podobně nadšených kamarádů. Z kolektivní domluvy se vyvléká hůře, i výlet může být pro začátek zábavnější ve skupině. Nakonec sice budete v noci patrně nejraději sami, ale to má svůj čas. Druhou možností je přihlásit se na některý z nočních závodů. Zaplatíte startovné předem, pochlubíte se a jste lapeni! Možností, kde se upsat, máte několik. V Česku se už čtyři roky v noci běhá pár dní před Silvestrem, a to v Jizerských horách. Za prvé si můžete střihnout noční, třicet kilometrů dlouhý Night Light Marathon, anebo noční sprinty – součást naší SKI magazín TOUR. V Rakousku můžete vyzkoušet Ötztaler Cross-Country Skiing Night Sprint a v Itálii třeba jihotyrolský Moonlight classic Seiser Alm odehrávající se na vrcholovém platu Seiser Alm ve výšce 2 000 m n. m. s kouzelnou kulisou okolních třítisícových vrcholů. Mimochodem, jeho termín je určován dnem únorového úplňku…
Více o čelovkách najdete v tištěném SKI magazínu:
- Další informace o nočním běhu na lyžích, nebo tipy na to, jaké čelovky vybrat najdete ve SKI magazínu - leden 2012, který je zdarma dostupný v našem archivu. Vstup přímo do e-čísla do článku: "Co na hlavu? Posvítili jsme si na čelovky"
