Bode ja zpátky. Kdo by to byl třeba vloni řekl? Po předlouhé sérii neúspěchů zapříčiněných snad nedostatkem motivace, možná rodičovskými starostmi a nakonec ještě zdravotními problémy už by na Bodeho Millera málo kdo vsadil víc než zlámanou grešli. A podívejme se, Bode Miller se mezi nejlepšími světovými lyžaři znovu dokázal probojovat až na samý vrchol. Ligetyho nepočítám. Navíc v obřím slalomu, čímž má toto Bodeho druhé místo ještě o poznání větší cenu, než kdyby se tak stalo třeba ve sjezdu.
Sjezdy totiž Bode ještě pořád umí, o tom asi nikdo nepochybuje. Sjezdy jsou hodně o zkušenostech, o materiálu a v případě top závodníků trochu i o štěstí. V GS vám ale nic z toho nepomůže. Obřáky jsou pořád dřina, rozkouskovaná na techniku, fyzičku, mentální připravenost... A vyrovnanost. Dostat se dnes ve svěťáku na bednu v obřím slalomu – "core disciplíně alpského lyžování" – vyžaduje zajet dvě skvělá kola. To není v obrovské konkurenci po úspěchu toužících mladíků vůbec lehké. Jen se podívejte do analýz závodů v obřím slalomu a hned uvidíte, kolika lidem se skvěle povedlo jenom jedno kolo... A tenhle starý mazák, enfant terrible světového lyžování, to znovu dokázal. Nemusíte ho mít rádi, důvodů k tomu ostatně zavdává poměrně dost, ale musíte uznat, že tenhle chlap je Pan Lyžař.
Určitě se objeví názory, že Bodemu mimořádně sednul kopec, že se vlastně jednalo o lehký obřák, ve kterém se snad ani nedalo vypadnout... Je to pravda. Ale závod v Beaver Creek potvrdil jednu zajímavou, před olympiádou o to zajímavější skutečnost. Od Bodeho Millera se ještě pořád můžeme dočkat čehokoliv. Ještě pořád není odepsaný.
Foto: Agence Zoom
