Až teprve pokud vám dotyčný doporučí, že v daném místě mají nejmodernější kabinku u nás, že tamní podzemní voda dala vzniknout jedněm z nejznámějších lázní na léčení nervového a pohybového ústrojí a že jde o město, v němž sídlí patrně nejznámější centrum hendikepovaných lyžařů v Česku, bude jasné, že řeč je o kopci v Krkonoších, čnícím nad městem Janské lázně.
Informovat o aktuálním dění v tomto místě a nezmínit přitom minulost by bylo v případě Janských Lázní závažným nedostatkem. Janské Lázně jsou dnes sice povětšinou vnímány coby moderní lyžařské středisko, ale tohle městečko s nevšední historií ve skutečnosti nabízí daleko víc. Lázeňství zde v minulosti dosáhlo světového věhlasu, a to zejména kvůli úspěšnosti léčby nemocí pohybového ústrojí. V rámci Marshalova plánu zde mělo po druhé světové válce dokonce dojít k vybudování nového lázeňského komplexu, po neblahých událostech února 1948 k tomu však z politických důvodů nikdy nedošlo. Místo toho se řada hotelů a pensionů proměnila v odborářské zotavovny. Ale pokud se i v tomto případě dá říct, že všechno zlé je pro něco dobré, pak připomeňme, že od té doby se v „jánkách“ v rámci podnikových rekreací zotavovalo stále více a více pracujících. Roku 1965, po sloučení s bývalou obcí Černá Hora, byly Jánky povýšeny na město, v roce 1977 byl uveden do provozu televizní vysílač na Černé hoře a o pět let později bylo vytvořeno nové lázeňské centrum napojené na původní starou kolonádu. Po změně státního režimu v roce 1989 přešly hotely a penziony zpět do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly státním podnikem. To rozhodně nedá spát vládnoucí garnituře dneška, neboť lázně už jsou zase lukrativním podnikem. Nechme se proto překvapit, kdo a za kolik si tento klenot koupí.
Jestliže obrátíme pohled z údolí k oblakům, pak i z kolonády uvidíme hlavní janské turistické lákadlo dneška, téměř 1300 metrů vysokou Černou horu. Ta ční na horizontu stejně výrazně jako Ještěd nad největším městem severních Čech a není proto divu, že již odnepaměti budí zájem lyžařů. První lanová dráha, tehdy jedna z nejdelších na světě, zde vyrostla již v roce 1928 a i když v té době rozhodně nešlo hovořit o tom, že by byla primárně určena lyžařům, její existence nakonec pomohla rozvoji lyžování víc, než kdokoliv z jejich konstruktérů plánoval. Právě v místě její trasy totiž vznikla o desítky let později na dlouhou dobu jediná pořádná sjezdová trať na Černé hoře, která de facto vytvářela celé tamní lyžařské středisko. Díky velmi dobrým parametrům kopce samotného šlo dlouho o nejdelší trať u nás, avšak její nijak závratný sklon a především úzký profil postupem času přestával plnit nároky lyžařů, což mělo za následek, že do nového tisíciletí vstupoval areál se stejnými neduhy jako většina jeho českých kolegů. Krátce po nástupu nového milénia si naštěstí ne zcela ideální stav střediska uvědomili i jeho provozovatelé a rozhodli se situaci změnit. Jistě netřeba připomínat, že vzhledem k tomu, že se lyžařský areál nachází na území Krkonošského národního parku, to neměli nijak jednoduché.
Každý rok něco nového
Rozkvět střediska se počítá od sezony 2004/2005, která obrazně napsáno odstartovala novou životní etapu areálu. Od té doby mohou návštěvníci využívat nejen 4-sedačkovou lanovku Protěž, postavenou na místě stejnojmenného lyžařského vleku, ale i sousedící červenou sjezdovku, jednu z nejlepších na našem území. Tato investice jako mávnutím kouzelného proutku zcela změnila charakter areálu, neboť nová trať se díky své šířce a profilu splňujícího nároky moderních evropských tratí stala páteří celé oblasti. O rok později již Protěž zdobí umělé osvětlení a jen o pár stovek metrů dál se slavnostně otevírá další sjezdovka Pod kabinou vedoucí místy, kam do té doby mířili pouze „freeridisté“ toužící po pokutě od Správy KRNAPu. Během dvou let se tedy podařilo ztrojnásobit počet kvalitních tratí, posunout celkový počet kilometrů sjezdovek do druhé desítky, a zároveň obohatit černohorskou skimapu o alespoň drobet černé barvy, jež byla přiřazena právě horní části nové sjezdovky. A buduje se dál. Rok 2006 se nesl ve znamení výstavby a spuštění první osmikabinky u nás, která nahradila původní čtyřmístnou kabinkovou lanovku Transporta z roku 1980. V roce 2007 dochází k nákupu lyžařského areálu Duncan ve Svobodě nad Úpou a o rok později pokračuje rozvoj střediska výstavbou mostu pro lyžaře přes silnici Janské Lázně – Černý Důl a přibyl nový zimní vstup na dolní stanici kabinkové lanovky. Za další rok rozšiřuje provozovatel areálu společnost Mega Plus své aktivity nákupem a pod křídla své společnosti přidává další areál Černý Důl. Tím vzniká SkiResort Černá hora – oblast s 20 kilometry sjezdovek, čtyřmi lanovkami a dvaceti lyžařskými vleky. Loňský nákup nových děl a strojů na úpravu tratí i letošní investice do výstavby akumulační nádrže na vodu pro technické zasněžování by pak měly mít zásadní význam jak pro zrychlení pokrytí sjezdových tratí technickým sněhem, tak pro zabezpečení dostatečného množství vody na plánované rozšíření Černohorského areálu. To je sice zatím pouze vizí, ovšem už 7. listopadu 2011 může nabrat konkrétnějších obrysů. Právě v ten den totiž bude město Janské lázně schvalovat nový územní plán, v němž by mohla být zahrnuta jak nová sjezdová trať na Hoffmanovy boudy, kde se nachází odstavná parkovací plocha pro návštěvníky přijíždějící od západu, tak nová sedačková lanovka ze stejných míst ke sjezdovce Pod kabinou. Úpravy by se měly týkat i nejužší sjezdovky Anděl, v podobě sjezdovky tvořící „obchvat“ ve spojení se sjezdovkou Pod kabinou. Když ke všemu již uvedenému připočteme, že přímo pod centrálním parkovištěm vyrostl v minulých letech luxusní čtyřhvězdičkový hotel splňující nároky i opravdu náročné klientely, že ve středisku najdete několik nových restaurací i barů a že v hale nástupní stanice kabinové lanovky byl otevřen ETC Sport Janské Lázně – testcentrum značek Dynastar a Lange – vypadá nabídka střediska vskutku lákavě.
Bohužel ani Černé hoře se nevyhýbají některé nešvary, na které si při lyžování u nás chtě nechtě musíme zvyknout. Například parkování na centrálním parkovišti u dolní stanice kabinkové lanové dráhy je od loňské zimy přes den zpoplatněno částkou 60 korun za jeden den – podle jednatele společnosti MEGA PLUS s.r.o. Mgr. Petra Hynka prý proto, že jeho plochu zneužívali k parkování i jiní hosté, než návštěvníci areálu, což se samozřejmě projevovalo na jeho kapacitě. Pro potřeby večerního lyžování jsou však tyto plochy využívány zdarma. Naštěstí pro další roky prý středisko uvažuje i o stoprocentní slevě z parkovného pro každého, kdo se prokáže skipasem z areálu. Snad se nápad podaří zrealizovat a placení za stání se stane jednou pro vždy minulostí. Ostatně stejně jako druhý dlouholetý nešvar střediska – a sice skutečnost, že na pokladnách ski areálu nelze platit platebními kartami. Tahle “novinka” přichází do střediska s velkou slávou až letos. Na závěr dodejme, že od letošní sezony končí z popudu firmy Ski Pec a.s. sedm let trvající projekt společného skipasu na Černou horu, Pec pod Sněžkou a pár dalších středisek tzv. Skiareny Krkonoše, který měl ambice napodobit spojování areálů známé z hor ležících na západ od nás. Krok zdánlivě opačného rázu, než bychom čekali. Ale u nás asi nijak překvapivý...
Novinky v cenících SkiResortu Černá hora
- Rozšíření nabídky zvýhodněného jízdného je tzv. „Rodinné jízdné“
- Nově zavedené tzv. „Juniorské“ (datum narození po 1.11.1995) a „Seniorské jízdné“ (datum narození před 1.11.1948) – sleva 15 %
- Nově se součástí ceníku stává jízdenka na libovolně zvolené 4 hodiny v rámci jednoho dne
