Loni se ve Světovém poháru poprvé probojovala na stupně vítězů, když ve své oblíbené disciplíně slalomu dojela dvakrát druhá a jednou třetí. Osobní maximum si Záhrobská vylepšila i v celkovém hodnocení SP, v němž skončila na devátém místě. Velké křišťálové globy získali v dramatickém závěru Nor Aksel Lund Svindal a Rakušanka Nicole Hospová.
Nejčastějšími celkovými vítězi SP jsou Marc Girardelli s pěti a Annemarie Moserová-Pröllová se šesti triumfy. Rakouský rodák závodící v barvách Lucemburska Girardelli poprvé zvítězil v roce 1985, rekordní páté prvenství vybojoval o osm let později. Rakušanka Moserová-Pröllová dominovala bílým svahům nepřetržitě v letech 1971-75, šestý primát přidala v roce 1979.
Mezi vícenásobnými šampiony SP nechybí ani další slavná jména. V první polovině 70. let se z celkového prvenství čtyřikrát radoval Ital Gustavo Thöni, totéž dokázali v následujících dekádách i Švýcar Pirmin Zurbriggen a Rakušan Hermann Maier.
Famózní švédský slalomář Ingemar Stenmark stanul v čele celkové klasifikace "pouze" třikrát, s 86 výhrami v závodech SP ale suverénně vévodí historické tabulce dílčích primátů. Tři velké křišťálové globy vybojovali ještě Američan Phil Mahre, Švýcarka Vreni Schneiderová, Rakušanka Petra Kronbergerová a naposledy Chorvatka Janica Kosteličová.
Nejstarší mezi Světovými poháry se poprvé uskutečnil v sezoně 1966/67, kdy se do praxe převedla myšlenka francouzského sportovního novináře švýcarského původu Serge Langa. Historicky prvními vítězi se stali Francouz Jean-Claude Killy a Kanaďanka Nancy Greenová. Původně skromný seriál přerostl během několika let v mamutí podnik, kolem nějž se točí spousta peněz.
Čeští či českoslovenští sjezdaři nikdy nepatřili k absolutní špičce, výjimkou byla Olga Charvátová, která v 80. letech vyhrála dva závody SP a čtyřikrát se vešla do první desítky celkového hodnocení. Jedno dílčí vítězství má na kontě i Jana Šoltýsová, jež v roce 1980 v Altenmarktu triumfovala ve sjezdu.
