Zillertalské údolí se táhne podél stejnojmenné řeky, chráněné ze všech stran třítisícovými Zillertálskými Alpami, pouze na jih je otevřené do údolí Innu. Horní část Zillertalu se rozděluje na čtyři údolíčka, kterým místní říkají Gründe: Zillergrund, Stillupgrund, Zemmgrund a Tuxertal. Ve dvou z těchto údolí byly směle vybudovány přehradní nádrže, napájené vodou z ledovců. Přitažlivost Zillertálských Alp je dána především mohutnou stavbou vrcholů a hřebenů, které ostře kontrastují s rozsáhlými plochami firnovisek a ledovců. Nejmarkantnějším vrcholem je Olperer, vysoký 3476 m.

Promyšlená síť skibusů, železnice, spolehlivá infrastruktura, ale zejména nekonečné lyžařské terény čítající celkově 550 km sjezdovek propojených 158 lanovkami, na kterých platí jediný skipas, to vše činí lyžování v Zillertalu bezkonkurenčně různorodým, kvalitním a přitom cenově výhodným. Ledovec Hintertux je lyžaři využíván po celý rok, vždyť  lanovka tu vede až do výšky 3250 metrů! Nejsou to snad ideální předpoklady pro stálé sněhové podmínky? Ledovcový areál je celkem vybaven 18 vleky a lanovkami s kapacitou 25 tisíc lyžařů za hodinu.

Není divu, že sami Rakušané nazývají Zillertal mekkou lyžařů, ale dostaveníčko si zde dávají i sáňkaři, které zde očekává osmnáct drah o celkové délce téměř 40 km. Není to zábava pouze pro profíky, spíše naopak – romantikové i celé rodiny sjíždějí za měsíčního svitu či umělého osvětlení, nezřídka posilněni svařeným vínem, z horské chaty dolů do údolí. A západem slunce nekončí díky umělému osvětlení den ani pro lyžaře. Osvětlený je vlek Hinteranger v Tuxu, kde se ve čtvrtek scházejí snowboardisté, a denně sjezdovky v Hochfügenu. Večerní lyžaře nezklame ani Mayerhofen a Kaltenbach.

Zell am Ziller

zvětšit

V samém centru údolí leží Zell am Ziller, městečko s 1800 obyvateli, které je nejstarší obcí Zillertalu. Jak již název napovídá, je jeho historie spjata s klášterem a kostelíkem (z latinského cella), o němž se dochovaly zmínky v nejstarších salcburských kronikách už z doby kolem roku 1200. Historie a tradice vás tedy v Zell am Ziller doprovází na každém kroku, nikterak však nebrání kvalitnímu sportovnímu vyžití, především lyžování. Vysoko nad Zell vás vyveze ve dvou sekcích moderní kabinová lanovka. Ocitnete se v blízkosti třítisícovek a údolí pod vámi se rázem bude zdát nicotné oproti báječným lyžařským terénům kolem dominantního vrcholu Kreuzjoch (2559 m).

V sezoně 1999 – 2000 se lyžaři zaradovali z průlomu v letitém zákazu výstavby nových lanovek v rakouských Alpách a došlo tak k důmyslnému propojení střediska Kreuzjoch nad Zell am Ziller se sousední oblastí Königsleiten a Gerloss. Nově vzniklý prostor si dnes říká Zillertal Arena a pyšní se 135 km sjezdovek a 47 lanovkami.

V bezprostřední blízkosti Zell am Ziller leží i známá vesnička Mayrhofen. Předkové dnešních obyvatel mu dali do znaku kozoroha se zlatými rohy, evidentně inspirováni množstvím zvířat, která se kdysi na okolních skalách pásla. Dnes žije v Mayrhofenu 3300 obyvatel, kteří se rádi chlubí tím, že v jejich obci je více turistických cest než silnic a více horských vůdců než policistů. Lyžařské terény pak Mayrhofen obklopují po obou stranách údolí. Na jedné straně lze kabinovou lanovkou vyjet na Ahorn a zde vychutnávat mírné slunné svahy, ale najdeme tu i náročnou černou sjezdovku. Na druhé straně se otevírají rozsáhlejší lyžařské terény, tvořící lyžařskou houpačku mezi Mayrhofenem a Schwendau. Vrchol Penkenu byl v roce 1956 vyhlášen za přírodní rezervaci, její smysl ale zpochybnila pozdější výstavba lanovek.

Před třemi lety bylo dokončeno propojení lanovkami a sjezdovkami mezi Penkenem, Rastkogelem a Eggalmem, před dvěma lety pak bylo zprovozněno také propojení oblasti Hochzillertal s oblastí Hochfügen. A jako novinka pro nadcházející sezonu lyžaře očekává supermoderní kabinová lanovka z Kaltenbachu v oblasti Hochzillertal.

Stále živé tradice

Než do Zillertalu pronikl cestovní ruch, byl zde život velice obtížný a hory, které jsou dnes lákadlem pro turisty, byly tehdy spíše překážkou. Nepříznivé životní podmínky přiměly v dřívějších dobách mnoho lidí k odchodu z údolí, jelikož s rostoucím počtem obyvatel klesala šance uživit se v zemědělství. Od 16. století se ale obživou stal také obchod se zemědělskými přebytky, jako např. sádlem, sýrem, také dobytkem a v neposlední řadě slavnou zillertálskou pálenkou. Její výroba dávala práci kořenářům, paličům, obchodníkům i pašerákům. Dobrou pověst si získali zdejší obchodníci s rukavicemi (ty se však nevyráběly přímo v údolí) a mastičkáři. Svou roli sehrálo také hornictví. Svého času se tu těžilo zlato, měď, magnezit a také granáty, které se mj. prodávaly i do českých skláren.

Obyvatelé Zillertalu jsou známí svou pohostinností. Návštěvníkům neunikne jejich upřímná srdečnost, vynikající a bohatá kuchyně a jistě ani již zmiňovaná pálenka z místního ovoce – obstler. Lidé tu nezapomínají na dávné tradice svých předků a většina z nich se neděli co neděli obléká do lidových krojů a navštěvuje bohoslužby ve zdejších kostelíčcích. Chloubou místních vesniček jsou stará selská stavení s malovanými fasádami (říká se jim Lüftlmalerei), průčelí domů oživují výjevy s náboženskými, loveckými či přírodními motivy, v létě pak vše ještě zvýrazňují rozkvetlé květiny v oknech.

zvětšit

Rozsah všech možností včetně těch lyžařských si lze bez osobní návštěvy Zillertalu jen těžko představit. Dohromady jedenáct lyžařských středisek toho nabízí opravdu hodně. Přitom výlet do tohoto lyžařům zaslíbeného údolí nemusí být pro našince žádným velkým problémem, vždyť  z Prahy je to něco málo přes pět set kilometrů, tedy přibližně 6 hodin jízdy téměř stále po dálnici.