Před pár týdny už opět trénovala na rakouském Kauneretalu s ruským dámským týmem v čele s Astapenkovou nebo Romanovou. "Tři dny bylo moc hezky, zkoušeli jsme brány na super-g i obřáčky volně. Pak začalo snažit," vypráví.
Sněhová peřina na ledovci narostla na dvojnásobek, na tři metry, takže letní přestávku na údržbu lanovek a vleků zdejší posunuli o týden. "Stihli jsme ještě dalších pět dní, totální azúro, nádhera, bomba trénink," líčí nadšeně další přípravu s juniorkami Zemanovou, Volopichovou a Kotrlovou. Potkali se tu i s mužským týmem v čele s Bankem a Krýzlem.
Ráno už od sedmi brousili výborně připravený a tvrdý kopec, třeba osm jízd obřák, pak dalších osm volně. Roviny, cvičení bez hůlek… "Pak oběd, zdřímli jsme si a odpoledne chodili společně na fyzičku na suchu. Přidaly se k nám i Slovenky, co tam jezdily. Hráli jsme beach volejbal a jednou si dali na kole stoupání k přehradě. Serpentiny jak na Tour de France, deset kiláků jsme jeli asi padesát minut. Celkem výživné," vypráví dál.
Mezi pobyty v horách se Pauláthová doma věnuje fyzičce se specialistou Janem Kempou. "To je pro mě peklo v tom vedru, ale vím, že musím," krčí rameny. Také ladí materiál. "Lyže mi zůstaly, využívám pět párů rossignolek. Ale mám nové boty. A protože mám vysoké nárty, musíme upravovat vnitřek. Sváťa Kolář od Ester Ledecké mi do nich buší kladivem a kde to bolí, musíme upravovat výplň. Složitá práce…," vysvětluje.
K tomu dokončuje první polovinu rozloženého čtvrťáku na gymnáziu. A nastoupila do tenisového turnaje na oslavu padesátin svého otce a kouče "Raduly". Výsledek? "Všechno prohrála," dobírá si ji její manažer Petr Vališ. "Jenže můj parťák hrál se zlomenou rukou," nedá se jinak slušná tenistka.
Taky ještě navštívila profesora Pavla Koláře s bolavým kolenem. "Prohlédl mi ho a poradil pár věcí. Dá se to přecvičit, neměl by to být problém," hledí k budoucnosti s optimismem. A už vyhlíží další program. Koncem měsíce další ledovec, zřejmě Stelvio v Itálii alespoň na pět dní a nejspíš společně s Ester Ledeckou. Potom další dámská jízda u moře - s maminkou, babičkou a sestrou v Chorvatsku. Poté důležitý šestnáctidenní blok ve Francii opět na lyžích. "Tam jsme našli loni opravdu vynikající podmínky."
Do říjnové startu Světového poháru v Söldenu chce mít v nohou padesát až šedesát dní na sněhu. "Stejně mívám pomalejší rozjezd sezony, takže se nechci stresovat nějakým očekáváním výsledků. Chci chytit rytmus a pokusit se zajet na olympiádě. A pak mě čeká poslední juniorské mistrovství světa v Jasné…," spřádá cíle Kateřina Pauláthová.