Například projekt lanové dráhy na Medvědín experti doporučili vést jinou trasou, aby se lanovka a sjezdovka vyhnuly vzácným bukovým porostům, a ukončit v půlce hory. Na Lysé hoře pak ochránci přírody nedoporučují umělé zasněžování v hranici nad lesem.
Lanovka na Medvědín je součástí obřího projektu firmy Skiareál Špindlerův Mlýn, který chce nákladem 850 milionů korun lanovkami propojit lyžařské areály Medvědín a Svatý Petr. "O změně lanovky na Medvědín jsme připraveni jednat a hledat shodu. Řešením může být taková lanovka, která by se vzácné lokalitě vyhnula," řekl ředitel Skiareálu Jiří Beran. Ukončení lanovky, která má mít celoroční provoz, v polovině hory nepovažuje za šťastné. Závěry expertů jsou podle něj posunem ve prospěch lyžování, protože dosavadní stanoviska připouštěla jen takzvanou nulovou variantu.
"Účelem stanoviska expertní skupiny je kompromis umožňující určitý ekologicky únosný rozvoj turistického ruchu při zachování priority poslání národního parku," uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Doporučeními se podle něj bude řídit správa při povolování projektů, stejnou pozici bude hájit i ministerstvo životního prostředí jako jeho nadřízený orgán. Řada krkonošských obcí podle něj přivítá, že dostane na srozuměnou, nakolik jsou jejich plány pro národní park přijatelné.
"Nejsou to Alpy," komentoval na tiskové konferenci situaci Krkonoš přírodovědec Josef Fanta. Problémem podfinancovaných krkonošských obcí podle něj není nedostatek prostoru k rozvoji, ale například to, že podnikatelé odvádějí daně ze zisku z Krkonoš v Praze, kde sídlí.
Při práci na generelu, který ministerstvo životního prostředí zveřejní na svém webu, autoři posuzovali soulad záměrů s přírodními a krajinnými podmínkami, zvažovali klimatické změny, kvůli nimž na horách ubývá sněhu, k dispozici měli také údaje o počtech ubytovacích kapacit v Krkonoších a podobně. Hodnocení má dát směr rozvoji sjezdového lyžování v národním parku na příštích 20 let.
