A pokud jste profesionální běžec na lyžích nebo alespoň dostatečný fanatik tohoto sportu, dost možná máte své každoroční poprvé spojené s překrásným údolím na hranicích Itálie a Švýcarska Livignem. Právě tam totiž rok co rok startuje de facto první velký laufařský závod sezony La Sgambeda.
Krásné údolí ve tvaru velmi širokého písmene «U» ve výšce mezi 1 800 a 2 000 m n. m. je vpravdě ideálním místem k začátku závodní sezony. Díky výhodné poloze, termínu i téměř stoprocentní jistotě sněhu (letos se chvíli, v horních partiích, lyžovalo dokonce už v září!) se sem pravidelně už v prosinci sjíždí více než pětistovka závodníků všech výkonnostních kategorií, aby změřila síly ve zdejším klání. Všichni přitom mají společný cíl, opět po půl roce zažít pocit onoho zvláštního šimrání v břiše, když si připínají závodní číslo na hruď... Snad každý lyžař s končícím listopadem (mnohý už říjnem, o září nemluvě) netrpělivě kouká z okna, sleduje předpovědi počasí a vyhlíží, kdy si už sníh vyžádá povolení a rozprostře se po našich horách. Na kolo je už většinou příliš chladno, běhání nebaví a kolečkové lyže hlasitě poskakující po asfaltu jsou přece jen chabou náhražkou ladného pohybu v krajině bílého ticha. Právě v tu chvíli se jeví cesta do Livigna jako ideální volba. O to spíš, že si na tamní La Sgambedě můžete kvalitu své letní přípravy vyzkoušet hned v obou běžeckých stylech – klasice i bruslení, stejně jako porovnat výsledek s opravdovými profesionály. Závod je totiž již tradičně první zastávkou FIS Marathon Cupu.
Základní radou je poslouchat své tělo. Ono vám vlastně samo řekne, kdy už to s nároky na něj trochu přeháníte. Jenže to někdy provádí hodně razantním a nepříjemným způsobem. Rozhodně se ho nesnažte násilím přesvědčit, že tuto rychlost přece hravě zvládne. Nezvládne. Ve vzduchu je ve vyšších výškách méně kyslíku, což znamená, že svaly jsou méně prokysličené a snadněji tuhnou. Dejte na pocity, hlídejte si, abyste nepřekročili hranici anaerobního prahu, a myslete na to, že i z kopce vám bude trvat déle, než se vydýcháte. Zatímco například na Jizerské 50 na Rozmezí sotva popadáte dech, dole u Čihadel už nohy zase (většinou...) lehce rozhýbete. Jenže to na La Sgambedě platit nemusí. Opatrnost se vám rozhodně vrátí, zrychlit můžete kdykoliv. Spíš však počítejte s tím, že zrychlovat se vám vlastně ani moc chtít nebude...
La Sgambeda probíhá vždy okolo poloviny prosince, v čase, kdy se v Livignu dá nejen výborně běhat, ale i sjezdovat. Tamní lanovkáři nabízejí tradičně na začátku a konci sezony skipasy zdarma, ubytování se dá sehnat levně. Víkend lze tedy ideálně natáhnout do podoby předvánoční dovolené a vyzkoušet vše, co tenhle «Malý Tibet» nabízí. La Sgambeda samotná, ať se vydáte na její hlavní, nedělní, skateovou část, nebo páteční klasickou, nabídne výborně upravenou, tvrdou a kolem deseti metrů širokou dálnici (s dokonale vyříznutými stopami po každé straně v případě skatu). Profil trati není náročný, spíše zpestřením jsou smyčky vybočující z rovinatého údolí do bočních svahů. Většinou tu můžete zažít skutečně velmi rychlý závod s dostatkem atraktivních momentů. Široká trať umožňuje pohodlné předjíždění, o soupeřích máte výborný přehled a kromě hor můžete obdivovat i krásné sruby rozeseté podél trati. Dříve vedl kurz závodu až na Pass Forcola a celá La Sgambeda se jela jen na jedno kolo. To se ale před pár lety změnilo a od té doby je délka delšího kolečka 19,5 kilometru. Na něm se závodníci protočí dvakrát a k němu si přidají ještě jedno tříkilometrové do požadovaného čísla čtyřicet dva. Z «krajinového hlediska» je zkrácení ke škodě, závod tím přišel o nádhernou pasáž klikatící se v krásných místech ležících vysoko nad údolím. Cílem ale bylo odstranit úsek, ve kterém se trať notně zužovala a docházelo k zácpám, což se podařilo. Na La Sgambedě tedy dnes nemusíte zoufat ani v případě přidělení vysokého startovního čísla. Míst k předjíždění je habaděj a není problém se, při patřičné výkonnosti, posunout závodním polem téměř kamkoliv. Dobrému umístění napomáhá také výborně zajištěný servis – hlad i žízeň můžete hasit téměř na každém kroku. Na velkých okruzích je rozmístěno pět občerstvovacích stanic, počáteční trojka nabízí dvě. K pití teplý Enervit, k jídlu banány, čokolády, vločky, v cíli sýry, sušenky, sušené ovoce. A na závěr pasta party s těstovinami ve vyhřáté hale... Tohle Italové prostě umí.
Jen počkej, zajíci!
V našem časopise se můžete setkat s odkazy upozorňujícími na internetovou adresu SKImagazin.cz/chci-vic-xxxx. Kde xxxx je označení jednotlivých čísel. K čemu slouží?
Pokud k nějakému z článku chceme říct víc, než nám dovolí prostor přidělených stránek, nebo pokud k článku existuje více hezkých fotografií, nebo video – upozorníme vás na to právě tímto odkazem. Stačí ho přepsat do vašeho prohlížeče a hned uvidíte, co vše zajímavého se k tématům zveřejněným v tom kterém čísle ještě můžete dozvědět. To že každé číslo SKI magazínu má svou unikátní adresu umožňuje, že přidaný obsah můžete jednoduše prohlížet i po letech: až se rozhodnete k dnes aktuálním výtiskům zase vracet.
Prostě jedno, nebo druhé. Kompenzací za vyšší nároky, které výška klade na fyzickou kondici, je zdejší konstantní počasí s téměř stoprocentní zárukou sněhu. Podíváme-li se na pár ročníků zpět, najdeme v zápisech pouze informace o jiskřivém prašanu, slunci a teplotách klesajících až k -20 °C. Hory vypadají jako vyřezané, sníh křupe pod nohama a s přibývajícím sluncem se maximálně stává o trochu skluznějším.
Druhou komplikací dělající z La Sgambedy opravdovou výzvu, jsou soupeři. Hlavní závod sice jezdí pravidelně jen okolo šesti až sedmi stovek závodníků, klasickou část ještě méně – jenže minimálně polovina z nich je na tom s během velmi, velmi slušně. Ono startovat v prosinci ve dvou tisících, to už chce nějakou tu lásku k tomuhle sportu projevit. Počítejte proto, že dojedete-li v hlavním závodě kolem dvoustého místa, rozhodně nejde o neúspěch – naopak je to ideální příležitost k zapití výsledku v jednom z bezpočtu livignských barů. Jste přece v bezcelní zóně! A pokud před tím ještě stihnete v cíli shlédnout stupně vítězů, nezapomeňte si udělat fotografii. Určitě na nich totiž bude stát některá z hvězd současného běžeckého lyžování. Loni tu startovala například Valentina Schevchenko, Sabina Valbus, Sandra i Jenny Hansson, Fabio Santus, Christian Zorzi nebo Jerry Ahrlin.
- Aktuálně: La Sgambeda 2013 se pojede 15. prosince
