Jen těžko se při kupování nových lyžařských bot pro děti ubráníme přemýšlení o tom, zda budou boty dětem ještě příští rok. Lyžování není laciný koníček a hodně z celkových nákladů spolkne právě vybavení. Většina z nás tedy uvítá, dá-li se na něčem alespoň trochu ušetřit. Lyžáky však určitě nejsou tím, na čem bychom děti měli šidit. Vaše dítě možná nemusí mít bundu za sedm tisíc ani lyže za deset, u prvních lyží věnujte daleko více pozornosti jejich správné délce. U lyžařských bot ale nedělejte kompromisy. Přitom lyžáky nemusí stát zase tak moc peněz, pokud správně padnou.
„Vybírat lyžařské boty tak, aby dětem byly ještě za dva nebo tři roky, je veliká chyba. Bráno do důsledků se tím můžete negativně podepsat i na zdraví vašich dětí,“ říká Peter Purda, specialista na úpravy sportovních bot. Potíž je v zásadě v tom, že dětské tělo se rychle vyvíjí a v souvislosti s tím se mění také jeho proporce. A nejde zdaleka jenom o délku chodidla. „V rámci vývoje každých lyžařských bot se z velkého počtu skenů dolních končetin nejprve utváří co nejvěrohodnější model nohy, pro niž bude bota vyrobena,“ říká Purda. V úvahu je brána délka chodidla, šířka v několika místech, tvar a umístění kotníků, ale také průměrná hmotnost lyžaře, délka i síla jeho končetin a mnoho dalších údajů. Podle nich je pak vymodelován optimálně tvarovaný skelet. Myslíte si, že váš čtyřletý lyžař má stejnou nohu jako jiné dítě, kterému už je šest nebo sedm let? Asi těžko. Ten rozdíl přitom může být velice výrazný, až dramatický. Lyžáky určené šestiletým dětem prostě nemohou dobře padnout dětem o dva roky mladším. Jsou větší, širší, vyšší, tužší… Jsou pro starší děti.
Peter Purda má potřebné anatomické znalosti a dokáže následky špatného obouvání posuzovat i v dlouhodobějším kontextu. Podle jeho slov nemusí být ani ty nejdražší dětské lyžáky správnou volbou, pokud v nich není dosaženo správného postavení nohou: „I dvou nebo třípřezkové lyžařské boty mohou na samém začátku udělat dobrou službu, v první řadě ale musí být vybrána správná velikost. Pokud je bota příliš velká a noha se v ní posunuje, může to nežádoucím způsobem zatěžovat klouby. Nejčastěji jsou v souvislosti s tím namáhány vnitřní postranní vazy v koleni.“