O patrně nejslavnějším lyžařském závodě na světě (o který se přetahuje z rakouským Kitzbühelem) by se dalo napsat mnohé. Však se k tomu snad brzy na stránkách našeho tištěného časopisu dostaneme. Pokud ale máme trať tohoto šíleného sjezdu co nejlépe popsat – abyste si jeho letošní ročník co možná nejvíce vychutnali – necháme to na muži povolanějším. Jen těžko totiž může pocity ze sjezdovky Lauberhorn popsat někdo lépe, než ti, kdo si její náročnost opravdu vyzkoušeli. (Mimochodem, že nejde o jen tak nějaký závod, dosvěčí i náš loňský rozhovor s Didierem Cuchem, který o Wengenu říká "Vyhrát Lauberhorn a ... skončit?" Více si přečtěte v našem lednovém čísle.)Wengen očima Petra Záhrobského:
Sjezd ve Wengenu je společně s Kitzbühelem asi nejslavnější ze všech
závodů v alpském lyžování. Je nejdelší (4465 m, čas více než dvě a půl
minuty), má největší převýšení (1028 m), je zde nejrychlejší pasáž ve SP
- „Haneggschuss" (nejvyšší naměřená rychlost při závodech v alpském
lyžování - Stefan Thanei, rok 2005, 158km/h), jedině zde se projíždí
tunelem a téměř každé místo má nějaké jméno a nějaký příběh. Tak
například je zde „Canadian corner", ve kterém v jednom roce spadli téměř
všichni Kanaďané, pak je zde „Österreicherloch", kde zase padali
Rakušané, „Kernen S" nazývané také jako „Brüggli S", které nese jméno po
sjezdaři Kernenovi, který toto místo v 80. letech projížděl
nejrychleji. V dolní části je skok „Silberhornsprung", který nabízí
unikátní záběry pro televizi i pro fotografy, sjezdaři se tu objevují ve
vzduchu na pozadí čtyřtisícové Jungfrau. Z televize také určitě znáte
skok „Hundschopf", kde se skáče okolo skály a těsně podél sítí (v TV to
vypadá efektně a jako těžké místo, ale ve skutečnosti je to poměrně
jednoduchý skok a závod se zde určitě nerozhoduje). Ve skutečnosti jsou
pro výsledek v tomto sjezdu nejdůležitější celkem nenápadná místa.
- Těsně po startu je dlouhá pravotočivá zatáčka, kterou v TV téměř nikdy není vidět, kvůli startovnímu intervalu a TV střihu. Je preparovaná vodou a nikdy není úplně rovná, ale zde se získává rychlost pro následující skluznou pasáž, takže pokud se závodník na prvním mezičase (cca 50 vteřin po startu) objeví se ztrátou, pravděpodobně to bylo díky této zatáčce nebo pomalým lyžím, které zde taky hrají velkou roli.
- Asi vůbec nejdůležitější místo je výše zmíněné „Kernen S", jsou to vlastně dvě zatáčky na asi 4 m široké cestě. Vjíždí se do nich rychlostí okolo 100 km/h a rychlost, kterou se vyjede je rozhodující pro dalších asi 30 vteřin sjezdu. Letos zde exceloval Carlo Janka, který vyjížděl rychlostí skoro 80 km/h a dá se říct, že zde rozhodl o svém vítězství. Můj průjezd měl k dokonalosti hodně daleko a právě tady jsem v trénincích i v závodě nabíral největší ztrátu. Problém tohoto místa je v tom, že ve vysoké rychlosti musí závodník udělat na sjezdových lyžích dva v podstatě slalomové oblouky.
- Ve druhé polovině trati je pasáž „Langentreien", kde je 7 zatáček podobných jako v super-G, které postupně zatáčejí víc a víc. Poslední dvě jsou navíc ve stínu a tedy s horší viditelností. V celé této pasáži se dá hodně získat i ztratit. Já jsem zde bohužel ve sjezdu vypadl, protože jsem do poslední zatáčky najel příliš rovně a další bránu už jsem nestihl.
- A ještě známé „Ziel S", které je náročné zejména tím, že je velmi ledové, velmi nerovné a nohy jsou zde už opravdu velmi unavené. Před dvěma lety zde byly provedeny docela velké terénní úpravy, byl odstraněn cílový skok a toto místo je dnes bezpečnější.
Myslím, že dnes už by tato sjezdovka žádnou homologací na sjezd neprošla, na to je na mnoha místech příliš úzká a chybí pádové zóny, ale má svou tradici. Lauberhorn je prostě pojem a SP by bez něj nebyl představitelný. Pokud jde o Wengen jako středisko, to je dostupné pouze vlakem. Takže z tohoto pohledu asi neznám horší místo pro pořádání takové velké akce jako je SP. Nejde jen o nesmírné tlačenice na nádraží, zdlouhavý transport z Wengenu na start závodu, ale hlavně o nekonečné překládání a přenášení všeho materiálu, který závodníci a servismani potřebují ke své práci. Na druhou stranu musím říct, že je zde jedinečná atmosféra, kdy při sjezdu jsou diváci nejen v cíli, ale i na mnoha místech na trati a na startu. Na závod jich tu bývá přes 30 000...
Sjezd ve Wengenu v podání slavného Hermanna Maiera (2007)
