Záhrobská jela na mistrovství jako obhájkyně titulu, a přestože neukazovala nijak zvlášť oslnivou formu, dokázala medailové ambice naplnit. Nic na tom nemění ani fakt, že medaili má jen díky tomu, že rychlejší závodnice vypadly. Spolu s bronzem z roku 2005 se stala první ženou po sedmdesáti letech, která dokázala ve slalomu získat medaili potřetí za sebou.
Navíc se ukazuje, že by v nejbližší době nemusela být jediným českým zástupcem ve světové špičce. Krok směrem k elitě udělal na MS především Kryštof Krýzl, který osmým místem zaznamenal nejlepší český výsledek ve slalomu mužů v historii. Zároveň si připsal jedenácté místo v superkombinaci a svůj potenciál umocnil šestou nejrychlejší jízdou v 2. kole obřího slalomu. Až se dostane ze zdravotních problémů, může se ke Krýzlovi přidat i juniorský mistr světa Filip Trejbal.
Cenné zkušenosti pak nabírala devatenáctiletá Klára Křížová. Dcera bronzové olympijské medailistky ze Sarajeva Olgy Charvátové-Křížové se jako jediná Češka specializuje na rychlostní disciplíny a v budoucnu by měla patřit mezi české opory.
Zatímco české lyžování ukázalo předpoklady pro budoucí růst, rozčarovaní zavládlo u Rakušanů. Ač získali pět medailí, z toho dvě zlaté, prožili nejhorší šampionát od roku 1997. Především v netočivých disciplínách bylo patrné, že rakouští sjezdaři těží hlavně z rychlosti, ale na technických tratích, jaké byly ve Val d'Isere, ztrácejí suverenitu.
Role alpské velmoci tak připadla Švýcarům, kteří naopak prožili nejúspěšnější šampionát za posledních 12 let. A to i přesto, že postrádali svou největší hvězdu Daniela Albrechta. Obhájce dvou medailí z minulého šampionátu v Aare totiž téměř celé mistrovství strávil v umělém spánku po lednovém těžkém zranění při tréninku na sjezd v Kitzbühelu.
I bez něj Švýcaři poprvé po dvaceti letech vyhráli hodnocení zemí a ukončili 12 let panování Rakouska. Zářili především Carlo Janka, nejstarší mistr světa v historii Didier Cuche a objev šampionátu Lara Gutová. Teprve sedmnáctiletá lyžařka hned na svém prvním šampionátu vybojovala dvě stříbra a rázem se o ní začalo mluvit jako o budoucí královně alpských disciplín.
Gutová vzbudila takový zájem, že asi jako jediná dokázala v boji o největší hvězdu mistrovství konkurovat Američance Lindsey Vonnová. Ta již před šampionátem prohlašovala, že chce vybojovat medaili v každé z disciplín. A podle předvedených výkonů to nebyly silácké řeči. Vonnová si sice odvezla "jen" dvě zlata ze super-G a sjezdu, ale při superkombinaci byla diskvalifikována z druhého místa za těsné neprojetí branky a i ve slalomu si přes zranění, kvůli kterému vynechala obří slalom, jela pro medaili, než nedokončila druhé kolo.
Vonnová však byla jednou z mála očekávaných zlatých medailistek podobně jako Maria Rieschová, Kathrin Zettelová a Aksel-Lund Svindal. Že by se z titulu radovala například Němka Kathrin Hölzlová či Kanaďan John Kucera, by si před šampionátem vsadil jen jejich nejvěrnější fanoušek. Stejně jako že vybojují medaili Chorvat Natko Zrnčič-Dim, Kanaďan Michael Janyk či Francouz Julien Lizeroux.
Překvapivým medailistům pomohlo především to, že někteří favorité naprosto propadli. Poprvé od roku 1989 vyšla bez medaile lyžařská velmoc posledních let Švédsko a především Anja Pärsonová vůbec nepřipomínala trojnásobnou obhájkyni zlata; nejlépe byla devátá ve slalomu. Nedařilo se ani Švýcarovi Didieru Defagovi a na své pravděpodobně poslední velké akci zklamal i Američan Bode Miller, který byl nejlépe osmý ve sjezdu. Superkombinaci, obří slalom a slalom ani nedokončil.
Naopak radost zavládla v Německu, které osm let čekalo na další zlato a dočkalo se hned dvakrát díky Hölzlové a Rieschové. Po neúspěšných letech tak získalo velkou sebedůvěru pro příští mistrovství, které se za dva roky uskuteční právě v německém Ga-Pa.
Na šampionát ve Val d'Isere se bude vzpomínat mimo jiné i jako na mistrovství, kde se hodně bojovalo s počasím. Kvůli hrozbě lavin musel být dokonce zrušen závod družstev. Nepříliš kvalitní sníh pak hodně ovlivnil poslední závody ve slalomu a na rozbité trati vypadlo množství favoritů.
Sami závodníci si však odvezou především vzpomínku na velice náročné sjezdovky Solaise a Bellevarde, které učinily z šampionátu jedno z nejobtížnějších mistrovství světa v historii. O to jsou stříbro Šárky Záhrobské a osmé místo Kryštofa Krýzla cennější.
