SKI
magazín 

Na konec sezony si nechává Šárka Záhrobská všechny oslavy. I tu po prvním triumfu ve Světovém poháru, na který dosáhla loni na konci listopadu v Aspenu. Obhájkyně titulu mistryně světa ve slalomu však věří, že bude oslavovat také další úspěch ze světového šampionátu ve Val d'Isere, který začne příští týden v úterý. Záhrobská se v rozhovoru uskutečněném krátce před startem MS nechala slyšet, že se však sama za dva roky od titulu v Aare hodně změnila, stejně jako celé lyžování. A dodala, že jednou by chtěla bojovat i o velký křišťálový glóbus pro celkovou vítězku Světového poháru.

Nesbírají cenné kovy ani trofeje. Nespatříte je ve světle ramp a televizních kamer. Nejsou oslavováni v médiích. Přesto mají velký podíl na úspěších sportovců, kteří pak na medailových pozicích protínají cílovou pásku, stoupají na stupně vítězů a rozdávají novinářům rozhovory. O kom je řeč? Máme na mysli servisní týmy běžců na lyžích, kteří ukryti v buňkách rozhodují mezi úspěchem či propadákem těch, kterým připravují pracovní náčiní.

Lyžování bylo vždycky sexy, ale říkejte si co chcete, přesto není tato jeho kvalita dostatečně zdůrazňována. Často se raději utápíme v záplavě technických podrobností, super inovací, případně necháváme o úspěchu a neúspěchu chladně rozhodovat časomíru. Jaká škoda! Ve snaze o pofidérní serióznost našemu sportu ve většině případů zcela upíráme nádech takové atraktivity, která, přiznejme, může být někdy docela fajn.

V roce 2005, po návratu čerstvé maminky Kateřiny Neumannové do bílé stopy, se realizační tým naší nejúspěšnější lyžařky rozšířil o nového člena, servismana Ulfa Olssona. O přípravu lyží české reprezentační jedničky se tento menší Švéd se stálým úsměvem na tváři od té doby staral až do konce její kariéry v roce 2007. Zažil s ní všechny velké úspěchy: zlaté medaile na MS v Obers­dorfu a Sapporu i nezapomenutelný olympijský závod na 30 kilometrů volnou technikou v Turíně, přičemž právě jemu je na triumfech přisuzována nemalá zásluha.

Ač nikdy nebyl špičkovým závodníkem, stal se symbolem světového závodního lyžování. Před čtyřiceti lety dal vzniknout nejprestižnější lyžařské soutěži známé od samého počátku jako World Cup a až do své smrti, tedy celých pětatřicet let, byl jejím největším propagátorem a dlouho i hnacím motorem. Narodil se 6. června 1920 v Alsace ve východní Francii a po kopcích pohoří Vosges se na lyžích proháněl už nedlouho po tom, co se naučil chodit. Jeho otec pocházel z Albertville, byl náruživým lyžařem a často se tak společně toulali po bílých pláních Francie a Švýcarska.

«Zdaleka nejde jen o dosud nepřekonaný počet jeho osmdesáti šesti vítězství v závodech Světového poháru. Důvod, proč Stenmarka vždycky všichni obdivovali, byl jeho nádherný, bezchybný oblouk. Kolena vždy pracovala v naprosté harmonii s hranami lyží – odleh­čit, zahranit, odlehčit, zahranit... a tak pořád dokola. Bezchybně, v každém obouku, v každé setině sekundy. Švédský dar lyžařskému světu. Jednou pro vždy.»