Vznik novodobých visutých lanovek bezprostředně souvisel až s vynálezem moderního ocelového lana, o což se v roce 1834 postaral důlní rada W. A. J. Albert z německého Harzu. Tyto lanovky však zpočátku sloužily výhradně nákladní dopravě. Od druhé poloviny 19. století se v horách začala rozvíjet také osobní doprava, vedle ozubnicových drah ale stále dominovaly především lanovky pozemní. Osobní lanovky se do vzduchu «odvážily» až na přelomu 19. a 20. století a teprve období po 2. světové válce lze označit za zlatý věk osobní lanové dopravy. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že toto období trvá dosud. Za více než sto let se vyvinula doslova záplava nejrůznějších systémů a řada lanovek dosáhla pozoruhodných rekordů. Pojďme se na nejzajímavější z nich podívat blíže.
Nejvyšší osobní lanovka na světě
S tímto označením se lze setkat u pokladen hned několika lanovek, ale pravdivé je jen v případě venezuelského systému čtyř na sebe navazujících lanovek z Meridy k andskému štítu Pico Espejo. Kabina vás tu vynese do 4766 m n. m., tedy prakticky do výšky evropského Mont Blancu. Lanovky postavila v roce 1959 francouzská firma Applevage a patří jim i řada dalších rekordů – dosahují např. i největšího převýšení (3191 m) u jednoho navazujícího systému lanovek při rovněž úctyhodné celkové délce 12 553 m. Také volné rozpětí lan bez podpěry (3071 m) na 4. úseku je nejdelší na světě. Meridský systém lanovek je ryze výletní a za pěkného počasí je o přepravu nebývalý zájem. Nutno však dodat, že Venezuela není zrovna lanovkářskou velmocí, a tak po nehodě na 4.úseku lanovky počátkem 90. let byl poslední úsek Loma Redonda - Pico Espejo mimo provoz téměř 10 let.
Nejnižší osobní lanovka na světě
Zdá se vám být tento rekord nesmyslný? Ne, není. Jedná se o visutou kyvadlovou lanovku k izraelské pevnosti Masada v oblasti Mrtvého moře. Její dolní stanice leží 257m pod mořem a horní stanice na starověké pevnosti je jen 33 m nad úrovní mořské hladiny. Původní lanovku z roku 1970 od rakouské firmy Brändle zde v roce 1998 nahradila lanovka nová, vedoucí prakticky ve stejné trase. Postavila ji firma Doppelmayr a trať bez podpěry měří 900 m.
Lanovka s největší kabinou
Určit toto prvenství není úplně jednoduché. Absolutní rekord sice drží pozemní lanovka Vomero v Neapoli, jejíž souprava vozů po rekonstrukci v roce 1992 pojme 450 cestujících, není to ale v jediném voze. Bližší rekordu je tudíž jiná městská pozemní lanovka - na Montjuich v Barceloně, rekonstruovaná rovněž v roce 1992 při příležitosti letní olympiády. Lanovka má trojčlánkové vozy, z nichž každý pojme 400 cestujících a dosahuje rovněž rekordní hodinové přepravní kapacity až 8000 cestujících jedním směrem.
Vzhledem k tomu, že pozemní lanovky asi nejsou tak atraktivní jako lanovky visuté, je určitě mnohem zajímavějším rekordem největší kabina visuté lanovky. Toto prvenství držely celých 8 let dvouposchoďové kabiny lyžařské lanovky ve švýcarském Samnaunu (kapacita 180+1 cestující, symbolem «+1» se označuje nezbytný průvodčí). Poté je ale překonala lanovka Vanoise-Express ve francouzských Alpách, spojující od 16. ledna 2004 dvě obří střediska Les Arcs a La Plagne napříč přes údolí Ponturin. Vanoise-Express má rovněž dvouposchoďové kabiny, ovšem pro 200+1 cestujícího. Toto zařízení mimochodem není klasickou kyvadlovou lanovkou, ale jsou to dvě jednovětvové samostatné dráhy se souběžnými trasami. Takové řešení má řadu výhod, umožňuje např. jezdit jen s jednou kabinou, zatímco se na druhé lanovce může provádět údržba.
Nejstrmější lanovka
Ani u tohoto parametru není odpověď jednoduchá. Z pozemních lanovek se o prvenství hlásí lanovka Piotta - Ritom (max. sklon 87,8 %), která původně nesloužila veřejnosti, ale obsluze vodních elektráren. Čistě turistická pozemní lanovka s největším sklonem je lanovka Schwyz - Stoos (max. sklon 78,4 %).
Také visuté lanovky jsou na tom podobně. Rekord 195 % držela druhá nejstarší horská lanovka světa - známý Wetterhornaufzug z roku 1908, který ovšem jezdil jen do roku 1914. Pro jeho strmost se mu také říkalo výtah, německy Aufzug. Poměrně brzké ukončení jeho provozu neměly na svědomí technické problémy, ale nezájem cestujících v době 1. světové války a snad i nedůvěra v tento tehdy nový dopravní prostředek. Dlouhou dobu měla z osobních lanovek největší sklon lanovka Col du Pillon - Cabane des Diablerets (125 %). V roce 2000 ji ale nahradila moderní lanovka, která jezdí v poněkud pozměněné trase. Skalní ostroh Cabane des Diablerets nyní překonává velkým rozpětím lan s podstatně menším sklonem. Dnes je tak nejstrmější osobní visutou lanovkou dráha Stechelberg - Mürren (168,8 %). Tato původně neveřejná lanovka sloužila od roku 1987 k odlehčení nákladní dopravy z obce Mürren, ale po menších úpravách je od roku 2001 k veřejnému provozu způsobilá a její 50místná kabina je využívána především v době výluk «hlavní» lanovky v úsecích Stechelberg - Gimmelwald - Mürren. Zajímavé je, že všechny jmenované strmé lanovky byly či jsou na území Švýcarska.
Největší převýšení v jednom úseku
... dosahuje nejvyšší německá lanovka Eibsee - Zugspitze z roku 1963, která na 4450 m délky překoná úctyhodných 1950 m. Na paty jí ovšem šlape celá řada dalších lanovek, například její rakouská «sestřička», která na stejný vrchol míří z tyrolské strany a překonává při tom 1717 výškových metrů.
Nejrychlejší lanovka
Ani s rychlostními rekordy to u lanovek není jednoduché, protože rychlost je do značné míry podmíněna použitým systémem dráhy. Úplně nejrychlejší je zatím rakouská pozemní lanovka na Wurzeralm, Spital am Phyrn, která po rekonstrukci pohonu dosahuje rychlosti 14 m/s, tedy 50,4 km/h. U pozemních lanovek se však možná brzo dočkáme ještě vyšší hodnoty, protože zde nejsou velkým problémem omezení technická, jako spíš limity dané orgány státního dozoru.
Rekord 12,5 m/s (45 km/h) u kyvadlových visutých lanovek dosahuje několik drah ve Francii, např. Taoulet - Pic du Midi de Bigorre v Pyrenejích nebo Chamonix - Aiguille du Midi v masívu Mont Blanc. Tato rychlost je ale dosažitelná jen mimo podpěry, na nich musí kabiny zpomalit. Také tady hrají svou roli státní orgány jednotlivých zemí, které např. ve Švýcarsku pro tento typ lanovky povolují max. rychlost jen 10 m/s.
Zcela jiné možnosti jsou u odpojitelných oběžných systémů, u nichž se sedačky či kabiny musejí na pohybující se lano připojovat a také odpojovat. Rekordu - 7,2 m/s (25,9 km/h) dosahuje u lanovek tohoto druhu se značným odstupem jedna z největších odpojitelných lanovek - funitel ve středisku Encamp v Andoře z roku 1998.
Nejatraktivnější lanovka
Ani tato hodnota není objektivně měřitelá, a proto na takové prvenství může být celá řada názorů. Máme tu třeba článek o šílených lanovkých, které mohou být v nějekém směru nejatraktivnější. Projet se můžete také sauna-gondolou. Bezpochyby sem ale patří lanovka Aiguille du Midi. Grandiózní systém lanovek v samém srdci nejvyššího evropského masívu Mont Blancu. V letech 1955 - 1979 byly tyto lanovky zároveň nejvyšší v Evropě (od roku 1979 prvenství převzala jen o 42 m vyšší švýcarská lanovka na Malý Matterhorn). Systém se skládá ze dvou kyvadlových lanovek, fungujících na trase Chamonix - Plan de l'Aiguille - Aiguille du Midi, a navazující vyhlídkové lanovky Vallée Blanche s výhradně letním provozem k Pointe Helbronner na francouzsko-italské hranici. Strmá a rychlá jízda ke dvěma sousedním «jehlám» s budovami přilepenými ke skále jako orlí hnízda i následující pětikilometrový «let» v útlých kabinkách ve výšce až několika set metrů nad ledovci Vallée Blanche a Glacier du Géant patří k zážitkům, nemajícím ve světě lanovek obdoby.
