Dnes to řekl starosta Nového Města pod Smrkem Pavel Smutný. "Sám jsem jezdil do polského zimního střediska na večerní lyžování a byl jsem tam spokojený. V prosinci a na začátku ledna sice ze sjezdovky vykukovaly na některých místech kameny, ale později se úprava tratí výrazně zlepšila," dodal Smutný. Dvě a půl hodiny nočního lyžování stály 270 korun.
V celém Frýdlantském výběžku žije zhruba 25.000 lidí a lyžaři z něj zatím jezdili hlavně do Liberce na Ještěd, do Bedřichova nebo na tanvaldský Špičák. Nové Město a Świeradóv Zdrój od sebe leží necelých deset kilometrů, silnice vede převážně po rovině a i v zimě je většinou dobře sjízdná.
Jednodenní "dospělá" permanentka ve Świeradóvě Zdróji vyšla v letošní zimní sezoně zhruba na 510 korun, na Ještědu se jezdilo za 430 korun, na tanvaldském Špičáku za 510 korun a v krkonošské Rokytnici nad Jizerou a v Harrachově za 590 korun.
Sjezdovka stoupá ze Świeradóva Zdróje pod vrchol 1107 metrů vysokého Stohu jizerského k chatě Schronisko. Moderní lanovka s osmimístnými kabinkami tam vyveze za hodinu 2500 až 2800 lidí. "Ve špičkách bývá sjezdovka kvůli velké kapacitě lanovky hodně plná," upozornil Smutný.
Starosta podotkl, že si lyžaři z Frýdlantska středisko v blízkém Polsku většinou pochvalují, i když sjezdovka má zvláštní profil. "Po obtížném strmém horním úseku přichází dlouhá pozvolná pasáž a po ní následuje znovu prudký těžší dojezd," konstatoval Smutný.
Nejblíže ke Świeradóvu Zdróji se nacházejí česká zimní střediska v Harrachově a na Ještědu. "Nové polské středisko pro nás zatím není velkou konkurencí. Jeli jsme se tam podívat a jedna velká sjezdovka náročnější lyžaře během dvou hodin omrzí," prohlásil provozní náměstek harrachovského sportovního areálu Vlastimil Fejkl.
Podle Fejkla však Świeradóv Zdrój uvažuje o rozšíření areálu o další lanovky a sjezdovky. "Po jejich vybudování se už Świeradóv Zdrój zařadí mezi významná zimní střediska v oblasti Jizerských hor a Krkonoš," uvedl Fejkl. Po otevření sjezdovky ve Świeradóvě Zdróji nepocítili v Harrachově odliv polských lyžařů, podobně jako na Ještědu.
"Myslím, že na Ještědu jsme na rozdíl od Świeradóva Zdróje nabízeli tratě pro všechny kategorie návštěvníků - od úplných začátečníků, až po vyspělé sportovně založené lyžaře," řekl vedoucí libereckého sportovního areálu Jakub Čeřovský. Z více než sedmitisícového Frýdlantu je na Ještěd zhruba stejně daleko jako do Świeradóva Zdróje - tedy asi 23 kilometrů. Motoristé však v zimě musejí na cestě do Liberce překonávat obtížně sjízdný Albrechtický kopec.
Pouze 2,5 kilometru od Stohu jizerského se tyčí nejvyšší český vrchol Jizerských hor, 1124 metrů vysoký Smrk s atraktivní rozhlednou. Ze Stohu jizerského tam v zimě mířila řada polských běžkařů. Na Smrku však dosud chybí pro tak velké množství turistů služby, lidé se tam mohou pouze ukrýt do útulny v rozhledně.
Města a obce na Frýdlantsku uvažují o vybudování velkého lyžařského areálu na severozápadním úbočí Jizerských hor. Na lanovku z Lázní Libverda na Vlašský hřbet se zpracovává studie o jejím vlivu na životní prostředí.