Krátce po absolvování Fakulty tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Palackého v Olomouci si založil lyžařskou školu SKI-MAX a začal podnikat v oblasti výuky lyžování. Současně se účastnil mnoha mezinárodních i domácích seminářů, přičemž jeho snaha o sebevzdělávání nedávno vyvrcholila úspěšně zakončeným doktorandským studiem na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Studium absolvoval prací na téma Moderní trendy v technice a výuce lyžování. «Je velký rozdíl učit sám sebe, nebo učit druhé,» říká Pavel Štancl ke svému nedávno dokončenému studiu a pokračuje: «Znalosti didaktiky mi pomáhají předávat poznatky v takové formě, aby se lidé při výuce lyžování především bavili.»
Mezi osobnostmi, které formovaly jeho přístup k výuce lyžování, jmenuje Pavel Štancl například pedagoga brněnské Masarykovy univerzity PhDr. Ladislava Bedřicha, CSc., ale především PaedDr. Karla Strobla, který dodnes velmi pozitivně ovlivňuje Štanclovy pohledy na lyžování. «Díky lidem, jako je Walter Kuchler, Hans Zehetmayer a v Čechách pak právě Karel Strobl, začalo lyžování znovu získávat na popularitě. Přesto, že byli za své názory vyhazováni ze svazů a asociací, nebáli se experimentovat a hlavně díky jejich novátorskému přístupu se lyžařský průmysl vymotal z krize, ve které se na konci tisíciletí bezpochyby nacházel,» říká Štancl na adresu prvních
obhájců silně vykrojených lyží. Přitom z pohledu techniky podle něj carving nepřinesl nic, co by tu už nebylo. Řezaný oblouk přece existuje již přes sto let. Ovšem z pohledu výuky byla tzv. carvingová revoluce pro lyžování doslova požehnáním, neboť každému lyžaři pomohla objevit neuvěřitelně široké spektrum možností, jak se po svahu pohybovat. Carving osvobodil lyžování od strachu z vlastního projevu.
Carving s volnou patou
Objevování nových možností rozhodně není Pavlu Štanclovi cizí. V roce 1997 si v Rakousku v průběhu semináře Internationales Skikolloquium poprvé vyzkoušel telemark a zcela mu propadl. «Zjistil jsem, jak telemark pozitivně ovlivňuje lyžařovu techniku, a tak jsme s volnou patou začali experimentovat. Výrazně jsme zkrátili lyže, na kterých se telemark v té době jezdil, a následně jsme začali vyučovat carving s volnou patou,» říká Pavel Štancl ke znovuobjevení telemarské techniky sjíždění.
Pavel Štancl o carvingu
CARVING USNADNIL VÝUKU
Carving znamená oblouk projetý po hranách lyží neboli řezaný oblouk s minimalizací bočního smyku. V minulosti se na klasických lyžích také carvovalo, bylo to ale výsadou závodníků, kteří ve velkých rychlostech dokázali prohnout dlouhé a tuhé lyže. Nové, kratší a vykrojenější lyže přinesly tu výhodu, že carvovat můžeme i v nižších rychlostech a na mírnějších svazích. Znamená to, že i méně zdatní lyžaři se velmi rychle naučí jízdě po hranách. Krojení carvingových lyží vytváří rádius, který ovlivňuje jejich autokinetiku (samotočivost). Ta výrazně pomáhá lyžaři zatáčet. Carvingový tvar lyží se ovšem musel projevit i v technice lyžování a změny v technice se zákonitě promítají také do výuky.
V době před carvingem byla technika rozdělena na závodní a na techniku, kterou učily lyžařské školy. Paradoxně byly naprosto rozdílné a žák z lyžařské školy se tak nikdy nemohl stát výborným závodníkem. V lyžařských školách byla vrcholem umění jízda s lyžemi co nejblíže u sebe, jenomže závodník by touto technikou skončil už v první bráně. Dá se tedy říci, že carving vrátil nám, rekreačním lyžařům, zdravý rozum, takže znovu lyžujeme v rozšířené stopě. Ta je z pohledu dynamické rovnováhy pro nás daleko výhodnější. Carving přinesl rovněž důraz na význam vklonění těžiště těla do oblouku a umožnil různorodost typu vklánění těla a paží do oblouku (bodycarving, racecarving, handcarving). Rovněž zdůrazňuje význam obou lyží a odmítá názor o nutnosti lyžovat pouze na lyži vnější.
CARVING PRO VŠECHNY GENERACE
Další důležitou věcí, kterou nám carving přinesl, je podstatně menší silové zatížení, než kterému je lyžař vystaven při klasické, smýkané technice. Zcela tak převrátil teorii odborníků, že carvovat je fyzicky náročné a zvládnou ho jen výborně fyzicky připravení lyžaři. Opak je pravdou. Projet oblouk po hranách bude pro nás všechny vždy jednodušší než vzpřičovat lyže do smyku. I to je důvod, proč nové, vykrojené lyže umožnily starším lidem užívat si lyžování i v podstatně vyšším věku, ale také lidem fyzicky méně připraveným. Ze zdravého rozumu vyplývá, že snadněji ovládneme lyže 150 cm dlouhé než lyže dvoumetrové.
CARVING ZBOURAL STARÉ MÝTY
Díky carvingu padlo mnoho polopravd doprovázejících lyžování, zvláště jeho výuku. Bohužel tyto názory většinu z nás zasáhly a všichni dobře víme, jak těžké je později se něco přeučovat. Mezi ty nejdůležitější chybné názory patří bezvýhradná dominance vnější lyže, lyžování s lyžemi u sebe, zkrut vnitřního kolene dovnitř, vyklánění trupu ven z oblouku a další. Carving ukázal, že můžeme stejně tak jezdit po vnitřní, jako po vnější lyži, vklánět se dovnitř do oblouku aktivně tělem, a to až do extrémních poloh. Lyžování je technicky náročný sport vyžadující vysokou dávku odvahy a pohybové koordinace. Neznamená to ovšem, že je těžké se lyžování naučit. Používáme-li správné vybavení, vše jde velmi rychle. Musíme pouze respektovat fyzikální síly a své biologické a fyziologické předpoklady. Ty platí pro každého z nás.
Jako majitel lyžařské prodejny MAXI SPORT vOlomouci má Pavel Štancl také velmi dobrý přehled o situaci na českém lyžařském trhu. «Česko je malá země, ale může se považovat za lyžařskou velmoc. Češi jsou v porovnání s ostatními zeměmi velmi zdatní lyžaři a také jejich informovanost o dění v lyžařském světě je na poměrně vysoké úrovni,» chválí Štancl českého lyžaře. Jediné, co mu vytýká, je tradiční konzervativnost. Většina novinek z oblasti lyžařského vybavení se totiž v Čechách podle Pavla Štancla prosazuje až se zpožděním.
