Postav si svůj lyžařský areál

Jezdíte lyžovat do zahraničí? Proboha proč? Vždyť některé skutečnosti nasvědčují tomu, že Česká republika je doslova lyžařským rájem. Ski areály tu navzdory špatným zimám rostou jako houby po dešti a kdo je šikovný, může si klidně nějakou tu lanovku postavit za barákem. Peníze se na to vždycky najdou.
image.jpg

Typický český lanovkář láteřící na neexistující podporu svého byznysu ze strany vládních úředníků nemá tak úplně pravdu. Víte, že Ministerstvo pro místní rozvoj v posledních letech dotovalo hned několik lyžařských areálů? Šlo jak o rekonstrukce stávajících středisek, tak o výstavbu zcela nových ski areálů, vzduchem létaly desítky milionů korun. Takže potlesk? Jak od koho. Ekologové (tradičně), ale také lidé žijící v bezprostředním okolí nově zbudovaných «rekreačních oáz» některé projekty označují za naprosto nesmyslné. Peníze daňových poplatníků byly často doslova zašlapány do bláta s příměsí trošky mokrého sněhu.
Globální oteplování už nějakou tu dobu kyne nejednomu renomovanému alpskému středisku a bohatí hoteliéři si za své těžce vydělané peníze v panice nechávají vypracovat prognózy, odhady i seriózní studie. Jednu takovou nedávno zpracovala německá Deutsche Bank a ve svých propočtech došla k následujícímu závěru: V nadmořské výšce nižší než 1500 metrů už je budování jakéhokoliv na sněhu závislého byznysu zcela nerentabilní. Ono to vlastně není nic tak překvapivého a navíc, každý tomu věřit nemusí. Jen se podívejte třeba na lyžařský areál Kareš v Koutech nad Desnou (650 m n. m.), na Příčnou ve Zlatých Horách (480 m n. m.) či na ski areál Svinec (547 m n. m.) u Nového Jičína. Tato místa mají poměrně dost společného - zaprvé naprosto nedostatečnou nadmořskou výšku, a tím pádem víceméně nulovou perspektivu, zadruhé fakt, že spolkly docela dost «evropských peněz».


Zlaté Hory (a oči)

Do výstavby areálu Příčná se Zlaté Hory na Jesenicku pustily na konci března roku 2006. Největší investice svého druhu v tomto regionu měla přilákat více turistů. Starosta Milan Rác v té době pro média uvedl, že lyžařským areálem chce radnice zvýšit turistický ruch a především přitáhnout do oblasti i v zimě další návštěvníky. Pro zimní cestovní ruch zde totiž doposud chyběla infrastruktura. Odhad ceny, za kterou chtěly Zlaté Hory lyžařské středisko postavit, se na počátku projektu pohyboval okolo 185 milionů korun. Dotace mají obci plynout z Evropské unie a z národních zdrojů, musely však přispět i soukromé zdroje. Počáteční plány ale zkrachovaly, lyžaři se do Příčné nehrnou. A není divu. Podmínky pro lyžování byly v areálu ve Zlatých Horách po většinu dní loňské zimní sezony špatné, respektive žádné. Některé týdny byl totiž svah úplně bez sněhu. «Pokud jde o přirozenou sněhovou pokrývku, ta se neřídí pouze nadmořskou výškou, ale i dalšími faktory. Například orientací svahu, jeho sklonem, hydrologickými poměry v lokalitě a podobně,» vysvětluje mluvčí Ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Možná rentabilita areálu tedy byla kvůli nevhodným klimatickým podmínkám od samého začátku spíše snem. A dnes se znovu ozývají odborníci s tím, že varovný prst ukazovali už při plánování výstavby a investory i obec prý varovali. Starosta Zlatých Hor Milan Rác přiznal, že už je ze situace kolem ski areálu zoufalý, z výstavby nerentabilního střediska se za dva roky stala vděčná mediální kauza. Příznivý moment tady ale přesto je. Případ Příčné ve Zlatých Horách snad otevřel oči institucím, které se na schvalování dotací podílejí. «Ze strany Evropské komise bude obecně intenzivnější kontrola projektů v návaznosti na akční plán EK v oblasti auditní a kontrolní činnosti,» potvrdil zástupce tiskového odboru Ministerstva pro místní rozvoj. A první na řadě je pochopitelně Příčná. Té hrozí, že dotace nakonec vůbec nedostane. «Naše ministerstvo provádělo několik kontrolních šetření, ze kterých vyplývá, že zřejmě nebude možné dotaci z EU pro tento projekt uvolnit. Nicméně celá záležitost se ještě prověřuje, aby bylo možné udělat jednoznačné definitivní rozhodnutí.» Tak znějí hlasy z ministerstva.
S výstavbou lyžařských areálů má ale pochopitelně co do činění i Ministerstvo životního prostředí. «Každý takový záměr musí být předložen k posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ve většině případů vedou tyto posuzovací procesy kraje, ale v případě, že se to dotýká nějakého chráněného území národního nebo evropského významu, pak posuzování vede ministerstvo. V rámci takového procesu se posuzují dopady na přírodu i další složky životního prostředí, součástí jsou i veřejná připomínkování a projednávání, kde je samozřejmě prostor i pro nadnesení otázky rentability,» říká Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva. I MŽP tedy varuje před možnou neefektivitou lyžařských středisek. «Obecně je ale rentabilita provozu spíše otázkou, kterou si musí zodpovědět investor. Nicméně v českých podmínkách lze podle studií klimatologů i hydrologů očekávat, že sněhová pokrývka bude spíše ubývat a stěhovat se výhradně do vyšších nadmořských výšek. Ostatně, ukazuje to i vcelku nedávno zveřejněná studie německého Institutu Maxe Plancka,» dodává ještě Jakub Kašpar.


Investujte, za chvíli bude po všem!

Zmiňovanou studii zadal hamburskému Meteorologickému ústavu Maxe Plancka vládní Úřad pro životní prostředí a z jejích propočtů vyplývá nejedna neradostná zpráva. Mimo jiné - Česko bude za sto let bez sněhu. Podle autorů studie u nás průměrná roční teplota v období let 2071 až 2100 stoupne o téměř čtyři stupně, což v reálu znamená častější deště a téměř úplné vymizení sněhové pokrývky, a to i na horách. Lyžařská střediska ležící pod hranicí 1500 m n. m. budou podle německých meteorologů bez šance. Pochopitelně se to netýká jen České republiky, ale určitě také Německa a do jisté míry i Rakouska, zkrátka všech níže položených lyžařských areálů. Pokud si tedy chcete nějaký postavit, raději si pospěšte, ať můžete sny o zasněžených sjezdovkách alespoň předstírat.


«Lyžování» na slunečném ostrově

Evropská unie poskytla 100 000 eur (2,5 milionu Kč) na vybudování lyžařské stopy na ostrově Bornholm v Baltském moři. Ostrovu se říká «slunečný ostrov», sněží zde jen výjimečně a nejvyšší vrcholek tu měří sotva 100 metrů. «Ani jsem si původně nemyslel, že by podpořili něco tak bláznivého. Ale když byly peníze uvolněny, proč tento projekt nerealizovat,» řekl dánskému deníku Ekstra Bladet šťastný příjemce finančního obnosu Ole Harild. Před dvěma lety nemohl jet se svou přítelkyní v zimě do zahraničí lyžovat, a tak si řekli: «Postavíme si vlastní lyžařský areál!» Harild zaslal žádost o subvenci do EU, ale podle vlastních slov vlastně vůbec nevěřil tomu, že by jí Brusel mohl vyhovět. Když ale peníze přišly, zakoupil stroj na úpravu lyžařských tratí, sněhové dělo a osmdesát párů lyží a bot, které chtěl půjčovat. Sněhové vločky, v Dánsku vzácné, však ne a ne padat. «Minulou zimu jsme dráhu otevřeli na den a půl,» konstatuje Ole Harild, ale doufá, že zima jednou přijde. A to i přes nepochybné oteplování klimatu. Deník Ekstra Bladet cituje několik dalších příkladů, kdy unie poskytla Dánsku dotace, například na soutěž o nejlepší krmi Baltského moře nebo na golfové hřiště v klášteře. Ministryně zemědělství Eva Kjerová Hansenová, jejíž resort zodpovídá za režim dotací z EU, přiznala, že měřítka pro získání podpory nejsou zrovna přísná, a slíbila, že je v příštím roce zostří. Škoda.

E-mail:
Váš text:
(max 800 znaků)
Kolik je 2x3?
Tyto údaje je nutné vyplnit
E-mail:
Váš text:
(max 800 znaků)
Kolik je 2x3?
Tyto údaje je nutné vyplnit
Ondřej Katz / 23-10-2009
Ondřej Katz
Ondřej Katz šéfredaktor
  • Šéf tištěného čísla, bez kterého by to ne(vy)šlo!
  • Když nepíše, lyžuje! Jenže on píše hodně...
  • neumannka_portret-1.jpg
  • Pohled na stadion v Bedřichově (zdroj: Jizerskáops.cz)
  • SKI magazín – prosinec 2016
  • Jan Pešina v akci (Foto: SLČR)
  • T5Z3899+2.jpg
  • picture-3-4.png
  • rozhovor-1.jpg
  • Ski Serie Masters.jpg
  • Výuka dětí na lyžích
  • Vítězky Tour de Ski 2013/14
  • petra-1.jpg
Název:
Kategorie:
Místo:
GPS:
Vybrat fotografii:
Max. rozlišení 1920x1200, max. velikost 2MB
Popis:
(max 800 znaků)
Kolik je 2x3?
Tyto údaje je nutné vyplnit
Videa na našem webu neskladujeme. Přidat nové video je možné pouze tak, že originál nahrajete na server YouTube a nám sdělíte link.
Název:
Kategorie:
Místo:
GPS:
YouTube adresa:
Vybrat fotografii:
Max. rozlišení 1920x1200, max. velikost 2MB
Popis:
(max 800 znaků)
Kolik je 2x3?
Tyto údaje je nutné vyplnit
Název:
Typ inzerce:
Nabídka Poptávka
Cena:
Telefon:
E-mail:
Kraj:
Kategorie:
Přidat obrázek 1:
smazat
Přidat obrázek 2:
smazat
Přidat obrázek 3:
smazat
Max. rozlišení 1920x1440, max. velikost 3MB
Popis zboží:
(max 800 znaků)
Kolik je 2x3?
Tyto údaje je nutné vyplnit