Hlavním problémem při tak nákladné záležitosti, jako je výstavba lanovky, jsou samozřejmě peníze. Zatímco slavná alpská střediska zpravidla nemají problém si na novou lanovku našetřit, v menších tuzemských areálech je výstavba zcela nové lanovky někdy takřka nemyslitelná. Řešením je pak nákup použité lanovky, která už v alpském středisku třeba kapacitně nepostačovala, ovšem menšímu středisku je stále schopna prokázat kvalitní služby. Některé z těchto lanovek pocházejí dokonce z tak slavných středisek, jako jsou Cortina d´Ampezzo, Kronplatz, Alta Badia, Marilleva, Bormio nebo rakouský Pitztaler Gletscher. Samozřejmě i použitá lanovka musí splňovat veškeré bezpečnostní požadavky, a tak musí často projít důkladnou rekonstrukcí.
Zatímco v alpských zemích je nákup použité lanovky zcela výjimečný, v zemích jako Slovinsko nebo Polsko se stal dlouholetou tradicí. V polovině 90. let se pak tento trend objevil také v České republice. První vlaštovkou se stala lanovka na Ramzové, kde kapacitně nevyhovující jednosedačku Transporta na Čerňavu nahradila v roce 1995 dvousedačka z Dolomit. Jejím výrobcem je přitom málo známá italská firma Nascivera. O dva roky později se rozjela také repasovaná dvousedačka Doppelmayr v krkonošských Herlíkovicích. Počínaje rokem 2001 pak v použitých lanovkách vidělo šanci stále více a více českých středisek, z celkového počtu nově postavených lanovek tvořily každý rok přibližně polovinu právě použité lanovky. Dostaly se tedy i do takových středisek, kde by byla ještě před deseti lety výstavba lanovky zcela nemyslitelná. Často se navíc jedná o lanová zařízení překonávající poměrně krátkou vzdálenost, český rekord v tomto ohledu drží dvousedačková lanovka v Prkenném Dole se svou délkou 342 metrů.
V roce 2002 byl uskutečněn první přesun lanovky v rámci Krkonoš, kdy byla vysloužilá harrachovská dvousedačka na Čertovu horu přemístěna do nedalekých Rejdic. Trochu jiná situace nastala ve Špindlerově Mlýně, kde byl již dvakrát uskutečněn přesun lanovky v rámci jednoho střediska. Nejprve byla v roce 1995 původní dvousedačková lanovka na Pláně přemístěna o 100 metrů východněji na černou sjezdovku a v roce 2005 pak byla trojsedačka z Hromovky přemístěna do nové lokality Labská. V obou případech se jednalo o náhradu původní lanovky novým zařízením s vyšší přepravní kapacitou, ale protože byla původní lanovka ve velmi dobrém technickém stavu, přesunula se do méně frekventované lokality. Letos se také rozjede použitá dvousedačková lanovka na Paprsku v Jeseníkách, která bude mít v České republice jeden primát - část sedaček bude totiž vybavena ochranným krytem z plexiskla (neboli bublinami), které známe z mnoha alpských lanovek.
Vždycky jde o peníze
Podívejme se nyní na ekonomickou stránku věci. Výstavba zcela nové lanovky vyjde podle typu a délky přibližně na 60-100 milionů korun. To představuje pro mnoho menších středisek částku, která sahá vysoko nad jejich možnosti. Použitá lanovka, jejíž cena se může pohybovat v rozmezí 5-20 milionů korun, však dokáže úroveň poskytovaných služeb pozvednout zrovna tak, nemluvě o podstatně vyšším počtu přepravených lyžařů. Tržby vzrostou a za 5 až 10 let si pak dotyčný provozovatel třeba může dovolit lanovku zcela novou. Dobrým příkladem takového počínání je například šumavský Skiareál Lipno, který spustil v roce 2003 použitou dvousedačkovou lanovku, ovšem již o pět let později ji demontoval a postavil tři zcela nové čtyřsedačkové lanovky! Zajímavým případem je také Ramzová, kde už byla zmíněná dvousedačka Nascivera nahrazena další, opět použitou lanovkou. Ta však přinese lyžařům výrazné zkrácení jízdní doby, protože se jedná o odpojitelnou čtyřsedačku z italské Corvary. Ano, v italských Dolomitech již někdy kapacitně nepostačuje ani odpojitelná čtyřsedačka, a tak je nahrazena třeba osmikabinkou. Jedná se o první případ, kdy byla v České republice uvedena do provozu použitá odpojitelná lanovka. Poněkud kuriózním případem je dvousedačková lanovka v beskydské Horní Bečvě. V letech 1999-2006 sloužila v Herlíkovicích, ovšem ještě předtím jezdila v italských Dolomitech. V současnosti je tak stejná technologie provozována již na třetím místě, což jistě vypadá jako vysoce úsporné řešení. Na druhou stranu je ale pochopitelně třeba brát v úvahu také technický stav takového zařízení. Téměř vždy je u starší lanovky potřeba zcela vyměnit elektroinstalaci, někdy je ale potřeba také nové dopravní lano. V případech, kdy je nová trasa delší než původní, je to samozřejmě nutností. Proto je výhodné instalovat lanovku, jejíž původní trasa byla delší než trasa nová - provozovateli navíc zůstane dostatek náhradních dílů, jako jsou sedačky, podpěry nebo kladkové baterie.
Před vstupem České republiky do EU v roce 2004 panovaly obavy, zda zavedení jednotných evropských směrnic pro lanové dráhy nebude znamenat konec výstavby použitých lanovek. Tyto obavy se však nakonec nepotvrdily a použité repasované lanovky tak dál zkvalitňují lyžování na českých horách. Zajímavé srovnání přináší tabulka - celkem bylo v posledních deseti letech postaveno neuvěřitelných 49 lanovek a polovinu z tohoto počtu tvořily právě použité lanovky.
Kromě České republiky se použité lanovky ve velkém instalují ve Slovinsku, v Polsku, Turecku, ale také v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Poněkud stranou překvapivě stojí Slovensko, kde byly dosud postaveny pouze dvě použité lanovky.
