Magál v závěru prvního úseku mírně ztratil asi 18 vteřina předal na desátém místě. Bauer pak nejlepším časem druhého úseku dotáhl a přijel společně s Rusy s náskokem. Razým se dlouho držel ve čtyřčlenné skupince, ale pak mírně zaostal. Přesto však zajel čtvrtý nejlepší čas celého závodu!
Jakš však jeho malou ztrátu brzy dohnal a opět nejlepším časem finišmanského úseku v závěru vybojoval třetí místo za Norem Röthem a Švédem Hellnerem, mistrem světa ve sprintu. Finové byli diskvalifikováni za to, že si Heikkinen na klasickém úseku „přibrusloval“.
Po svazový web czech-ski.com popsali úspěšní členové kvarteta své závodní dojmy.
- Jiří Magál, první úsek klasicky: „První dvě kola dobrý, ale pak jsem na stadionu v zatáčce trochu zaváhal a složil se. Poslední kolo už mě zase chytly nohy a zbytek jsem dopochodoval. Naštěstí Lukáš to skvěle dotáhl, děkuju mu. Kluci jeli výborně, je to vynikající výsledek.“
- Lukáš Bauer, druhý úsek klasicky: „Dopadlo to naprosto výborně. Většinu závodu jsme jeli ve vedoucí čtyřčlenné skupince. Věděli jsme, že i čtvrté místo by bylo obrovský úspěch. Jako tým jsme odvedli perfektní výkon, každý jel na hranici možností. V závěru nám trochu nahrálo štěstí, ale o tom sport taky někdy bývá. Dnešní den nám sednul všem, včetně servismanů, měli jsme výborný lyže na stoupání i ve sjezdu. Já jsem se snažil šetřit síly ve skupince a zhruba v polovině jsem šel víc dopředu. Zachytil jsem nástup Vylegžanina a s malinkým náskokem jsme dorazili na předávku. Před závěrečnou přípravou na mistrovství světa je dobrá vzpruha.“
- Aleš Razým, třetí úsek volně (nahradil olympijského finišmana Koukala): „Po.. jsem to, no. Dostal jsem pokyn: Drž to s nima. Ale poslední dva kiláky jsem to nevydržel. Jenže když jsem pak viděl ty časy, vůbec se za to stydět nemusím, zajel jsem i tak čtvrtý čas. Legkov jel vepředu svoje stabilní strojové tempo, ukazoval na střídání, ale nikdo nebyl schopen jet ještě rychlejc před ním. Ta nadmořská výška asi 1400 metrů ve spojení s kopci, byla znát. Teď mě tak bolí nohy, že se ani nemůžu hnout ani smát. Snad jsem si tím vybojoval místo do štafety pro mistrovství světa. A jestli budu finišmanem? To se ještě uvidí, trenér to určitě vymyslí, dneska to sedlo výborně.“
- Martin Jakš, čtvrtý úsek volně: „Dostával jsem informace vysílačkou na start. I když Aleš trochu ztratil, neměl jsem to napálit, to bychom mohli dopadnout ještě hůř. Jel jsem rozumně, rovnoměrné tempo. Trojici vpředu jsem měl na dohled, stahoval jsem je. Před rovinou v prvním kole jsem je dojel. Druhé kolo jsem si v balíku trochu odpočinul. Do nástupu před finišem jsem šel do kopce z druhého místa, ale po stranách šli tři přede mě. Díky lyžím jsem si je z kopce dotáhl, ale v esíčku před stadionem už cítil strašně tuhé nohy. Černousov si píchl hůlku a spadl a na nás se usmálo štěstí. Jsme strašně moc spokojení.“
