Pokud přemýšlíte o lyžování na suchu, máte v České republice na výběr de facto ze čtyř možností. Přestože původně byl do tištěného vydání SKI magazínu připraven obsáhlý materiál o všech čtyřech těchto suchých alternativách lyžování, omezený prostor papírové verze nakonec umožnil zveřejnění jen dvou. Náš kompletní test trenažérů tak dostává prostor pravě zde.
Spokojenost s fungováním jakéhokoliv lyžařského trenažéru bude vždy závislá především na tom, co od trenažéru očekáváte. Je jasné, že křupání sněhu pod lyžemi ani mrazivý vítr na tvářích se nekoná. Lyžování to prostě není.
Klidně se přiznáme, že naše očekávání byla velice nízká a před vyzkoušením prvního z níže prezentovaných zařízení jsme si povídali něco v tom smyslu, co to asi bude za blbost. No a byli jsme překvapeni.
Co jsme vyzkoušeli:
Kdybychom si nakonec mohli vybrat jeden ze strojů, který si pořídíme domů, byl by to SkyTec. Každé cvičítko ale má něco do sebe, to se musí nechat. Však se přesvědčte sami.
Test první:
Maxxtracks Skiarena Milovice
V nově postaveném komplexu v Milovicích u Mladé Boleslavi vám pod lyžemi utíká koberec. To je v jistém smyslu to nejjednodušší, nebo spíš nejlépe představitelné řešení.
Když se zeptáte někoho, kdo o problému nemá vůbec žádné povědomí, ale zná rotoped a běhací pás, jak by si představoval simulátor lyžování, zřejmě by začal popisovat něco podobného. Dál už by ale vyloženě fantazíroval, protože kdo by si byl pomyslel, že se pohyblivý lyžařský koberec, navíc ve špičkové kvalitě, dá skutečně zrealizovat.
„Pořizovací náklady jen vlastního simulátoru se vyšplhaly až na 100 000 eur. Plus investice do samotného „ski parku“: vlastní lyžařské haly, bary, parkoviště a terasy, takže jsem rád, že se ty peníze někde projevily,“ říká majitel a instruktor lyžařského centra v Milovicích Ondřej Vokatý.
Prostě koberec, akorát že jezdí
Po příjezdu do milovické arény se na rozdíl od lyžařského střediska nemusíte sápat po kulichu a rukavicích, ale v klidu si dopřejte kávu v přilehlém baru a až poté zamiřte za prosklené dveře hlavního sálu. Na koberci, zatím stojícím, se potkáte s až dvěma vašimi lyžařskými společníky, s nimiž budete po následující tři desetiminutovky sdílet plastový kopec. Jestliže pojímáte návštěvu Milovic jako rodinný výlet, vaše děti či kdokoliv další bude moci sledovat vaše lyžařské pokroky v živém televizním přenosu v baru, vám samotným poslouží ke kontrole zrcadlo rozprostřené před kobercem v celé jeho šíři. Mimochodem, bude o něm ještě řeč a na tom, jestli se s jeho přítomností zvládnete vypořádat, do jisté míry závisí úspěch vašeho halového snažení. Instruktor vám v průběhu lekce může měnit sklon svahu a rychlost otáčení koberce, dá se tedy říct, že přestože lyžujete v jedné velké místnosti, máte na výběr z několika různě obtížných sjezdovek.
Popsat, jaké to je, když proti vám a pak pod vámi běží bílý koberec, aby nakonec zmizel nahoře pod lištou, je dost obtížné. Koberec se kropí, takže samozřejmě klouže, ale ne zas tak moc. Při nejmenším sklonu se na něm rozhodně udržíte, aniž byste se sunuli dolů; na maximu už to chce trochu šikovnosti. Na svah budete s lyžemi určitě nastupovat hodně nejistě, a to i když jste dobří lyžaři. Nebudete si zkrátka umět představit, jaké to je. Srovnat si v hlavě, že ač na koberci a pod střechou, stále jde o lyžování, to je problém. Psychika hraje obrovskou roli a tělo ne a ne poslouchat. Záklon, špatný přenos váhy, náklon lyží. Vše je problém i pokud lyžujete i hodně přes dvacet let.
Techniku musíte vypilovat
Začínáte úplně dole, držíte se zábradlí před sebou, lyže máte v pluhovém postavení a… Instruktor pomalu rozjíždí koberec. Ten vám ubíhá pod lyžemi a vy pomalu získáváte cit. Zjišťujete, kdy to klouže méně a koberec vás tím pádem vyváží po svahu směrem nahoru, a kdy vám naopak klade minimální odpor a vy jste schopni klouzat proti pohybu koberce směrem dolů. To vše stále v pluhu. Po chvíli získáte větší jistotu, pouštíte se zábradlí a necháte se, v široce rozevřeném pluhu, kobercem plynule vyvézt více nahoru. Zmírníte-li tlak do vnitřních hran, pomalu sjedete zase zpět. Přidáváte přenášení váhy z jedné lyže na druhou, takže začínáte zatáčet. Teď už to začíná být zábavné! Ale okamžitě také zjistíte, jak je koberec neúprosný – sebemenší chyba v zatěžování lyží je potrestána. Často i pádem. Ztráta rovnováhy není nebezpečná a ani nijak zvlášť nepříjemná. Většinou vám při pádu vypne vázání a hlavně… Padáte na koberec.
Očima se snažíte fixovat sami sebe v zrcadle před vámi. Je to nezvyklé, sledovat vlastní postavení, rotaci, chyby a nejistotu. Zároveň ale kopec a onen neohrabaný borec naproti alespoň trochu simulují sjezdovku a hlava se pomalu nechává ošálit, že skutečně lyžujete. Zrcadlo také (bohužel) nelže, a tak když vám instruktor tvrdí, že rotujete rameny nebo jste moc v záklonu – jen těžko se s ním můžete hádat. Vidíte to stejně jako on.
Být začátečníci, jsme tu denně
Pohyblivý koberec je přísným učitelem základní, někdo by možná řekl staré lyžařské techniky. Lyžuje se výhradně po spodní lyži, v oblouku se sesouvá po hranách. Je zajímavé, že na plochách lyže vůbec neposlouchají, musejí být na hranách. Nejde ale o carving! Pokud si myslíte, že se na koberec postavíte, naklopíte lyže na hrany a už to řežete, budete nemile překvapeni. Carvovat nelze. Je ale možné jezdit sice sesouvané, přesto však poměrně dynamické a precizně vyjeté oblouky. Však koukněte na video na našem webu. Zvládnout lyžování na koberci do této úrovně vám ovšem bude nějakou tu dobu trvat, za první lekci to asi nezvládnete.
Ačkoliv se na pohyblivém koberci dá jezdit i ve sportovním tempu, to znamená dynamické paralelní oblouky, mohou z nácviku na tomto zařízení profitovat hlavně úplní začátečníci. Kdo se chce učit lyžovat od pluhových přes přívratné oblouky, chce umět perfektně zatěžovat spodní lyži a příkladně přenášet váhu, najde v pohyblivém koberci přísného, ale dobrého učitele. Bůh ví, že tohle se opravdu dobrému lyžaři vždycky hodí, carving necarving. Dle slov Ondřeje Vokatého se i úplný nelyžař za pár hodin na páse naučí tak, že v reálu na kopci mu modrá s červenou skoro nedělají problémy. Nakolik a zda je však v této větě ukryt zvládnutý marketing, si posuzovat netroufáme.
Lyže i boty vám v Milovicích půjčí, přineste si sportovní oblečení, rukavice ani helma nejsou třeba.
Skiarena Milovice (www.skiarena-milovice.cz)
- Podobnost s lyžováním na sněhu - * * * *
- Budování kondice - - * * *
- Nácvik lyž. techniky - * * * *
- Zábava - * * * *
- Vhodné pro lyž. začátečníky * * * * *
- Vhodné pro lyž. experty - - - - *
CENA: cca 3 miliony korun
- Vstup na simulátor ve Skiaréně Milovice: 560 Kč/ hodina (při počtu osob 1 až 4)
- Čistý čas strávený na lyžích 3x10 min. Déle byste to ale stejně nevydrželi.
Test druhý:
SkyTec Interactiv Skicentrum Podolí
Lyžařský trenažér v Praze – Podolí bude mít patrně zcela odlišnou klientelu od pohyblivého koberce v Milovicích. Tady se neodehrává žádný skluz, přitom se ale jedná o vysokou školu sjezdového lyžování. Hlavně toho závodního.
Přineste si svoje lyžáky a lehké sportovní oblečení. V následujících minutách se asi pěkně zapotíte a také se ladacos dozvíte o své lyžařské technice. Uprostřed pásu, který se evidentně bude pohybovat pouze v horizontální rovině, se zapnete do běžného lyžařského vázání. Šířku stopy, tedy vzdálenost nohou od sebe, lze upravovat. Pro začátek se přidržte zábradlí před vámi, naklánějte obě kolena paralelně do stran a zatlačte do jazyků bot – prostě hraňte a jděte do kolen, jako na lyžích! Trenažér vám nohy „vrací“ tím silněji, čím větší silou do pomyslných hran zatlačíte, takže za chvilku dynamicky přecházíte z oblouku do oblouku. Je to zábavné, ale pozor! Není to zase tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. A to je dobře. Tradiční chyby, jako je dominantní zatížení vnitřní lyže nebo její nedostatečné zahranění, jsou nekompromisně trestány, možná víc než na lyžích. Čím? Nemusíte hned upadnout (i když i to se může stát), nohy se vám ale pod tělo vracejí pomaleji, imaginární lyže v ten okamžik totiž méně zatáčejí. Trenažér je překvapivě citlivý a spolehlivě rozpoznává chyby, kterých se při nácviku závodní – race carvingové techniky často dopouštíme. Vše je tady založeno na výrazném zahranění obou lyží, jejich důsledném zatěžování, ovšem vždy s dominancí lyže spodní, chcete-li vnější. Jak odstranit chyby vám okamžitě poradí trenér, ale také opět zrcadlo. Ano, i zde je přímo před vámi odrazová plocha, na které si tak říkajíc v přímém přenosu můžete snadno kontrolovat postavení ramen, trupu, vytáčení boků, náklon kolen… Prostě všechno, co je pro techniku závodního lyžování důležité. 
Vzpomněli jsme na lyžování
Vizuální kontrola je bezva, ale nejlepší je stejně fakt, že když všechno neuděláte perfektně, odezva trenažéru je váhavá, pomalejší, méně dynamická a někdy, když oblouk hodně odfláknete, skoro žádná. Naopak čím více zahraníte a precizně podložky zatížíte, tím více vás pomyslné lyže „nakopnou“ do dalšího oblouku. Nepřipomíná vám to něco? Jo, lyžování! Desky s vázáním jsou pohyblivé také v předozadním směru, umožňují tedy předsouvat „vnitřní lyži“. To se ale v závodní technice většinou snažíme eliminovat, což se na tomto trenažéru také velmi dobře nacvičuje – veliké pohybové rozsahy, silné zahranění a akurátní zatížení obou lyží.
Trenažér je napojen na počítač, díky čemuž lze jednak nastavovat míru dynamiky reboundu v režimu modré, červené a černé sjezdovky, ale třeba také nerovnosti sjezdovky (rebound je jakoby nepřesný, mírně zpožděný). Ještě prospěšnější se nám ale zdají statistiky, které zaznamenávají míru hranění a zatěžování lyží. K dokonalosti chybí jen rozlišení síly mezi pravou a levou lyží, ale to už jdeme opravdu do detailů. Co naopak vyzkoušet můžete, je simulace jízdy v branách. Namísto zrcadla vám obsluha spustí projekční plátno, na jehož plochu počítač promítá závodní trať a vy se snažíte dojet do cíle. Ideálně v co možná nejkratším čase, ale zprvu postačí jen to dojetí. Není to totiž žádná zívačka.
Trénink, co má smysl
Naše „podezření“, že tento stroj má co dát zejména mladým závodníkům, jednoznačně potvrzuje fakt, že častým hostem je v Podolí Petr Záhrobský ml. se svojí tréninkovou skupinou. Petr nám také pomohl poznat hodně z toho, čím dokáže být tento zajímavý přístroj lyžařům prospěšný. Z jeho pohledu jde mimo jiné o to, že trénink na trenažéru je ve smyslu korekce chyb a zafixování správného postavení těla v oblouku nesmírně efektivní. „Na sjezdovce máte možnost vidět maximálně tři čtyři oblouky a už je lyžař pryč. Navíc vám do tréninku vstupuje spousta vnějších vlivů a impulsů, takže intenzita působení trenéra na lyžaře nemůže být tak silná,“ říká Petr Záhrobský ml., ale hned také dodává: „Ten trenažér je v určitých fázích tréninku super, ale na druhou stranu sjezdovka to není, to je jasné.“
Skicentrum Podolí (www.snow4fun.cz)
- Podobnost s lyžováním na sněhu - - * * *
- Budování kondice - * * * *
- Nácvik lyž. techniky * * * * *
- Zábava - * * * *
- Vhodné pro lyž. začátečníky - - - - *
- Vhodné pro lyž. experty - * * * *
CENA: 500 000 až 2,5 milonu korun v závislosti na konfiguraci
- Vstup na simulátor ve Skicentru Podolí: 350 Kč až 400 Kč / 30 minut
Test třetí:
Pro Ski-simulator (verze Power)
Třetí ze simulátorů, který prošel naší předsezonní prověrkou, se od prvních dvou odlišuje snad ve všem představitelném. V první řadě hned možná to nejdůležitější: můžete ho mít doma. Pro Ski-simulator je jak cenou, tak rozměry určen do velkých obýváků, garáží, lyžařských klubů, případně fitness center.
Hned z počátku zdůrazněme, že “jízda” na Pro Ski-simulatoru je – v porovnání s oběma předchozími stroji – od lyžování přeci jen více vzdálena. To ale neznamená, že se cvičení na něm nemůže pozitivně podepsat na vaší lyžařské výkonnosti. Hodně to bude záležet na tom, co od trenažéru očekáváte. Pro Ski-simulator je v první řadě posilovací stroj. Pořídit si ho můžete v jedné z šesti variant: od verze mini po professional, přičemž princip fungování je u všech téměř shodný. Jde o dvojici prohnutých kolejnic tvořících jakýsi kopec po němž zprava doleva a obráceně jezdí gumami zatížený vozík. Podle toho, jak náročně chcete cvičit, jednoduše uvolníte nebo naopak upnete příslušný počet fixačních gum a pohybem nohou, kyčlí a těla v ose stroje přesouváte plošinu z jedné strany na druhou. Posilujete tedy stejné svalové skupiny jako při lyžování, fixujete potřebné pohyby, trénujete svalovou paměť. Asi ale nejde úplně seriózně mluvit přímo o nácviku techniky. Stroj, na rozdíl SkyTec Interactiv, nereaguje na chyby a ve většině modifikací neřeší ani předozadní rovnováhu. Nejdražší verze professional sice rotační pohyb přidává, s tou jsme ale neměli tu čest.
Hodně zajímavé je, že na rozdíl od konkurenčních simulátorů pracujících na podobném principu můžete na Pro Ski trénovat v lyžařských botách. K dispozici je výměnný jezdec s klasickým vázáním umožňující i lehký předozadní posun. Dojem z tréninku je v lyžácích zcela odlišný od toho v klasickém obutí. Zatímco v prvním případě se můžete daleko lepé “opřít do oblouku a váhu přenášet razantněji, v běžných botách trénujete rovnováhu, plus posilujete kotníky. Ve vyšších variantách Pro Ski (od verze Standard) je k dispozici tablet se speciálním softwarem, který můžete použít jak na monitoring cvičení, tak zapojit interaktivní prvky a třeba soutěžit s kamarády v tom, kdo naskáče více oblouků. Ve spojitosti se sofistikovanějšími vozítky měří Pro Ski i náklon stupátek a zobrazuje na displeji odchylky jedné nohy od druhé. Z dat se dozvíte, v jakém cvičíte tempu nebo to, zda správně hraníte.
Stejně jako u ostatních strojů, i s tímhle vám bude trvat pár desítek minut, než si zvyknete, co po vás simulátor chce a jak s tím naložit. V počátcích oceníte zábradlí, kterého je možné se přidržovat. Zkušenější jezdci se mohou na plošině otočit a “lyžovat” s holemi. Problémem není ani trénink bez opory nebo odcvičení celé sekvence cviků využívajících Pro Ski jako plnohodnotnou fitness pomůcku. V zahraničí koneckonců najdete centra, kde se na tomto stroji cvičí po skupinách, jako při spinningu.
Pro Ski-simulator (http://www.ski-simulator.cz/)
- Podobnost s lyžováním na sněhu - - - - *
- Budování kondice - * * * *
- Nácvik lyž. techniky - - - * *
- Zábava - - - * *
- Vhodné pro lyž. začátečníky - - * * *
- Vhodné pro lyž. experty - - - * *
CENA: 20 000 až 90 000 Kč v závislosti na konfiguraci
- Vstup na simulátor ve Freestyle Kolbenka (od 3/2016) cca 1 Kč / minuta
Test čtvrtý:
Skier’s Edge
Dražší a podle našich testů horší obdobou Pro Ski-simulatoru je Skier’s Edge, který má z námi testovaných mašin k lyžování nejdál.
Na tomto zařízení lze, jako v předchozím případě, v první řadě posilovat nohy – své si odpracuje (nebo spíše vy na něm) také v oblasti břicha, zad a prý i trupu. Alespoň tak tvrdí Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness, která jedním dechem dodává, že pro maximální přínos je dobré začínat se simulátory pod dohledem kvalifikovaných trenérů, kteří vám na začátku ušetří mnoho času při seznamování se se strojem. Bohužel s lyžováním samotným toho Skier’s Edge mnoho společného nemá. 
Cvičit lze s hůlkami nebo bez nich, přičemž oporu doporučujeme jen začátečníkům. Stabilizační pomůcky se snažte co nejdříve odložit, protože jen tak bude cvičení intenzivnější a vy začnete zapojovat více svalových partií. Bez hůlek musíte při “swingování” udržovat rovnováhu, což je z pohledu procvičování svalového stabilizačního systému jednoznačně pozitivní. Trenažér rozjedete jednoduchým způsobem: postavte se každou nohou na vymezené místo, následně do jedné nohy více zatlačte a současně odlehčete nohu druhou. Nohy vám snožmo sklouznou do jedné strany a ihned se odrazí na stranu opačnou. Hop tam a hop zpět, o ničem jiném to tu není. Dynamika odrazu – přechodu z jedné strany na druhou – je dána silou gumového řemenu, který pohybem nohou do stran napínáme. Na trenažéru se odpor řemenu dá redukovat, nicméně skutečně zřetelný rozdíl v dynamice se ani po změně odporu bohužel nekoná. Mnohem více se nadřete při samotném nastavování obtížnosti. To je trochu škoda.
Komu se tento způsob posilování nohou líbí, může v Praze zajít třeba do posilovny Blue Orange v Letňanech, ale Skier’s Edge jistě najdete i v jiných posilovnách, což znovu potvrzuje Jana Havrdová: “Lyžařské trenažéry už se stávají běžnou součástí kardiozón ve fitness a sportovních centrech, protože zlepšují fyzickou kondici a prokazatelně mají pozitivní dopad na kardiovaskulární systém.” V podstatě se tedy jedná o celkem normální posilovací stroj z kategorie běžících pasů, rotopedů, chodítek atd. Jen dynamika pohybu je na Skier’s Edge větší.
Skier’s Edge (www.blueorange.cz)
- Podobnost s lyžováním na sněhu - - - - *
- Budování kondice - * * * *
- Nácvik lyž. techniky - - - - *
- Zábava - - - * *
- Vhodné pro lyž. začátečníky - - - * *
- Vhodné pro lyž. experty - - - * *
CENA: 40 000 až 60 000 Kč v závislosti na konfiguraci
