Skimagazín homepage Sjezd Cestování Slovensko

Vrátná dolina: lyžování v kraji Jánošíkově

Společná historie České a Slovenské republiky zapříčinila, že problémy, starosti, strasti i přednosti lyžařských středisek v obou státech jsou v mnohem shodné. Cena, polští hosté, potřeba modernizace, občasné fronty i velmi rozdílná úroveň služeb spojuje obě země stejně jako hokejové nadšení a osobnost Tomáše Garrigueka Masaryka. V čem však Slovensko oproti České republice vede na celé čáře, to jsou přírodní podmínky, přesněji množství pohoří v nichž lze na úrovni lyžovat.

Zatímco v Čechách leží takřka všechna střediska schopná zahraničního srovnání v Krkonoších, na Slovensku musíte objet hned pět hor, abyste navštívili šestici nejznámějších areálů. Malá Fatra, Velká Fatra, Kysucké Beskydy, Vysoké Tatry a Nízké Tatry. Závist, chce se napsat. Naše inspekční cesta po slovenských areálech měla za cíl obsáhnout to nejlepší, co zima na "blízkém východě" nabízí a proto jsme trojici recenzovaných středisek samozřejmě vybírali tak, aby každé leželo v jiné oblasti. Pravda, vzhledem k výše uvedenému to nebylo obtížné.

Ski resort Vrátna Free Time Zone se nachází ve stejnojmenné dolině takřka uprostřed Malé Fatry, podle mnohých nejkrásnějšího pohoří Slovenska. Lyžařům je oblast známa především díky vrcholu Chleb, na který byla před pár lety (po mnoha peripetiích) vyvedena nová kabinová lanovka a jenž je vedle Chopku druhou nejoblíbenější freeride oblastí Slovenska. Znalcům slovenské historie se pak při vyslovení tohoto jména vybaví obec Terchová, rodiště slovenské národní legendy, zbojníka, kolegy Robina Hooda a Williama Tella, Juraje Jánošíka. My jsme před naší návštěvou byly nadmíru zvědavy na obě tato stěžejní témata – tedy jak na novou lanovou lanovku, která nahradila padesátiletou předchůdkyni a stavěla se dlouhé tři roky, tak na Juraje Jánošíka, přesněji na to, zda se v jeho kraji neřídí jeho heslem "bohatým brát a chudým..." taky brát. Abyste hned na úvod měli jasno, jak že se místní na pověstmi opředeného zbojníka dívají, přivítá vás ještě před vjezdem do střediska sám velký Juraj, naštěstí bronzový a bez tlupy svých kumpánů. I tak budí jeho nadživotně veliká socha postavená k příležitosti třísetletého výročí popravy, respekt. A dává najevo, čí že pravidla tu platí. Nebo platila?

Na Paseky nebo na Chleb?

Samotné středisko vrátná se nachází tři kilometry jízdy od Jánošíkovi sochy v Terchové a je rozděleno do tří (až čtyř) částí. Centrem areálu překvapivě není ikona oblasti a nejvyhledávanější kopec Malé Fatry Chleb, ale předsunutý svah Paseky, obsluhovaný moderní čtyřsedačkou a o trochu méně moderní pomou. Právě zde se nachází jak centrální parkoviště pro 300 vozů, tak sídlo tří lyžařských škol, půjčovna, hlavní pokladna, budova s nekuřáckou restaurací a barem i prodejna suvenýrů. To kdyby jste si chtěli přivést z lyžařské dovolené proutěný košík, píšťalku nebo houpacího koně. Z lyžařské stránky jsou Paseky pohodovou, poměrně širokou, jeden a půl kilometru dlouhou červenou pistou rozdělenou ve spodní části pásem stromů. Autoři skimapy sice na svah dokázali zakreslit namísto jedné hned sedm sjezdovek, ale to pro lyžování není zas tak důležité – ve skutečnosti se tu ztracení ve spleti tratí rozhodně bát nemusíte. Poblíž nástupní stanice sedačky je vybudován ještě Kids zone a Dětský ráj. Kids zone zřejmě pro větší děti zvládající angličtinu, Dětský ráj pro nejmenší, anglicky nemluvící. O kvalitě kopce nejlépe vypovídá jeho homologizace pro závody Světových pohárů. Svah je od roku 1972 dějištěm mezinárodních závodů mladších a starších žáků Interkriterium Vrátná, pravidelným pořadatelem Evropského poháru snowboardistů a v roce 2003 se stal i téměřhostitelem Světového poháru slalomářek. Jediným důvodem, proč se tu patronka střediska Veronika Zuzulová nakonec nepředstavila byla nepřítomnost sněhu. Bohužel. Další oblastí Vrátné, přímo propojenou s Pasekami je Polodňový Grúň, skupinka vleků nad a za cílovou stanicí sedačky pyšnící se většinou dobrými sněhovými podmínkami a opět poměrně atraktivní sjezdovou tratí červené barvy. Na popularitě tento kopec dozajista nabere v nejbližších letech, kdy je plánována výměna tamní nejdelší pomy Poludňový Grúň I. za čtyřsedačkovou lanovku. Polodňový Grúň je také místem, kam lyžaři často míří za obědem nebo odpolední kávou, protože chata Na Grúňi je vlastně jedinou opravdovou (rozumněj typickou, horskou) boudou v této části střediska. Kladné body si oblast Pasky a Grůň rozhodně připisuje umělým zasněžováním rozvedeným na všechny zdejší tratě, stejně jako do oblastí Príslop a Tížinka ležících napravo od příjezdové silnice. Jde o dvě menší lokality rozdílného zaměření. Prve jmenovaná je prý oblíbena zejména snowboardisty, včetně stříbrného medailisty z OH v Turíně Rado Židka, Tížinka je naopak typickým dětským miniareálem. Bohužel ani jedno z míst jsme neměli možnost vyzkoušet, protože v době naší návštěvy (začátek března) svahy vypadaly jako po úpravě na závody travních lyžařů.

Hosté toužící poznat pravou, mediálně známější a obtížnější část areálu ale tato menší podstřediska často vůbec nenavštěvují a po prozkoumání Pasek (někteří i bez něho) míří rovnou dále do údolí, k chatě Vrátná. Právě od ní vede moderní osmimístná kabinka až do sedla pod Chleb. Do výšky 1520 metrů, kde teprve nechává středisko dostát své pověsti místa s jednou z nejlepších lyžovaček na Slovensku. Úbočí kopce obsluhuje vedle kabinky dvojice kotev natažená v jeho horní polovině a nabízející lyžařům na obou svých stranách příjemně skloněné červené a zejména černé tratě nabízející při dostatku sněhu vpravdě kvalitní lyžařské vyžití. Velkou zdejší devízou je mnoho míst pro výjezd mimo urolbované pásy sjezdovek. Freeride je tu pojem a když máte štěstí na podmínky, dá se tu panenského sněhu užít dosytosti. Bohužel absence umělého zasněžování způsobuje, že v době, kdy nahoře leží mnoho desítek centimetrů prašanu je spodní část černé sjezdovky, jediné spojnice s nástupnicí stanicí kabinky, zcela bez sněhu. To v praxi znamená, že po povedeném off-piste zážitku musíte šlapat. Buďto nahoru – po sněhu, nebo dolů – po kamenech. Škoda, jinak je totiž jarní lyžovačka na Chlebu to nejlepší, co slovenské hory nabízejí.

Vrátna Free Time Zone 600 – 1500 m. n. m.

(Ne)líbilo se nám, zajímavosti
Největším nedostatkem Vrátné, ostatně stejně jako všech středisek kde je nutné mezi jednotlivými lokalitami přejíždět skibusem, je chybějící propojení hlavních lyžařských oblastí Pasek a Chlebu. Ve Vrátné tomu tak však nebylo vždy. Až do roku 1998, tedy do doby, než byla postavena sedačka na Pasekách vozila lyžaře lanová dráha Vrátná - Gruň, propojující tehdy ještě starou sedačku na Chleb z nynějším srdcem areálu vystavěném okolo Gruňu a Pasek. Jednosedačku z roku 1980 (která se mimochodem stavěla dlouhých 13 let) je ostatně ještě dodnes možné vidět, kterak zarůstá lesem a vzpomíná na časy své slávy. A to podle úplně prvních plánů z roku 1967 měla prožít ještě světlejší minulost, než jaké se nakonec dočkala, neboť záměr z poloviny minulého století nehovořil jen o výstavbě lanovky, ale i o sjezdovce, která by z Vrátné vytvořila středisko nemající tehdy (a mimo Jasné ani dnes) na Slovensku konkurenci. Bohužel, ze sjezdovky nakonec sešlo a dnes při pohledu na polámané sedačky nezbývá než doufat, že tuto původní myšlenku Vrátenští opráší a uskuteční. Středisku, Chlebu i Malé Fatře by to rozhodně slušelo.

Celkem sjezdových tratí: 14 km
Černá: 5,5 km
Červených: 6,5 km
Modrých: 2 km