Vlak odjíždí od prosince denně v 18.02 z hlavního nádraží v Praze. „Prosím, pane, kam to bude?“ Hned u dvířek vagonu se vás ujme stevard, zkontroluje lístek a pomůže se zavazadly do vašeho kupé. V hlavě probleskne představa o éře Orient Expresu v časech Agathy Christie… Ne, ne, tady jsme v českém Swiss Expresu éry moderní.
V kupé jezdí i reprezentanti
Za okamžik vás přivítá rozestlané lůžko a zavírací koupelnový koutek, dostanete i kartáček s pastou jako na transatlantické lince v letadle. Jsem sám s kabelou a lyžemi, ale vešli by se ke mně další dva pasažéři.
Vagon má 35 míst, z toho tři kabinky I. třídy s vlastní koupelnou a toaletou. „Dala jsem si i večeři a mohla chodit svlečená. Ráno jsem se probudila odpočatá pod sjezdovkami,“ říkala mi česká reprezentantka Martina Dubovská, která využila spoj před pár dny. Vlakem jela na mistrovství světa až z domova v Liptovském Mikuláši!
Zkouším nastavit sílu osvětlení i topení, stáhnout roletu. Sprchový kout a WC jsou na kraji vagonu ve vytopené místnůstce, otvírané stejnou kartou jako kupé. Na kolejích za jízdy jsem se ještě nesprchoval…
Vzápětí objednávám Plzeň v plechovce, pouštím film na počítači a zaléhám. Všude jsou zásuvky (jen ve Švýcarsku potřebujete redukci), ale nikde wi-fi, s tím počítejte. Zvenku poblikuje bílo a tma, pražce tepou své staccato, jímž se za chvíli propadám do snů. Projeli jsme Tábor, blíží se České Budějovice a pak Linec.
Tam prospíte tříhodinovou pauzu, způsobenou čekáním na přepojení vlaků, v Německu se totiž přes noc nejezdí. Pokračujeme na Salcburk a ráno nás vítá východ slunce nad alpskými štíty. Stevard servíruje snídani a v 7.32 vystupuju v Sargans.
Náš vlak pílí ještě hodinku až do Curychu. V cestě za lyžaři je však třeba už tady jen přejít na druhou stranu peronu, odkud jede za pár minut rychlík do Churu. Zde další přestup, opět bez čekání, už přímo do „transalpského“ spoje. Dvouhodinová vyhlídková štreka alpskými údolími a tunely končí v 10.08 ve Svatém Mořici.
Hned na nádraží vás pohltí atmosféra šampionátu, vrazí vám do ruky řehtačky a vlajky a nasměrují vzhůru k dolní stanici lanovky Salastrains, kde leží Ski stadium. Jezdí tam busy jednosměrným okruhem a cesta trvá 15 minut. Ve sluneční lázni a čerstvém horském vzduchu můžete vyťapat jižním svahem i po svých se skupinkami fanoušků.
Pohodlně a bez starosti s autem
Základní cena jízdenky Praha – Sargans činí 800 Kč a 1 076 Kč za lůžko. K tomu je třeba dokoupit lístek na vlak po Švýcarsku. Pokud pojedete pouze do Svatého Mořice, vyplatí se koupit pouze jednotlivou jízdenku na místě.
Swiss Transfer Ticket, který platí od hranice do cíle pobytu a zpět, vyjde na 146 CHF. Swiss Travel Pass, který stojí za to pořídit na rozsáhlejší cestování a platí i pro místní dopravu, vstupy do muzeí a další služby, stojí na tři dny 216 CHF.
Také ve Svatém Mořici musíte totiž počítat s nadstandardními cenami. Ale zrovna takhle si ušetříte nervy i peněženku s autem v tlačenici a hledáním parkování.
Ubytování v Jugendherbergeru v centru lázní (část Bad) vyjde na 52 CHF za postel (ano, na pokoji s více lidmi) a snídani, platíte už z domova předem přes internet. Na místě doplatíte 6 CHF za den, pokud nejste členy ISAF a můžete i 18 CHF za menu k večeři.
Za dvě a více nocí dostanete skipas už jen za 35 CHF. I prostřednictvím jiných penzionů a hotelů získáte slevu. Skipas pro zdejší oblast (obsahuje Corviglii, Muotas Muragl a Diavolezzu) jinak stojí 82 CHF na den, samotnou Corviglii za 79 CHF. Lyžovat se dá podél závodních tratí, na sedačce tak možná pojedete i v den závodu s Kristoffersonem, Hirscherem, Shiffrinovou nebo Krýzlem, než se spustí do lesa branek.
Domů zase na noc, plni zážitků
Zpáteční spoj vás nabere v Sargans ve 22.37. Ze Svatého Mořice opět přes Chur stačí vyjet bohatě v 19.02. Vylyžovaní až domrtva, za odměnu poseďte ve stylovém jídelním voze na vínku. Pozor, v Sargans zavírá nádražka pizzerie v deset večer, poslední půlhodinku musíte přečkat v kryté miničekárničce přímo na peróně. Lehátkový vagon Českých drah je připojený na konci vlaku z Curychu. Nečeká tu dlouho! Jeho přední část pak pokračuje z Lince na Vídeň a do Budapešti.
Česká linka ohne k severu na České Budějovice a v 11.00 brzdí v Praze na hlavním nádraží. Za tu dobu máte vyřízené zmeškané telefony i maily. Oběd už zvládnete svěží, osprchovaní a převlečení v kanceláři nebo s rodinou. To už záleží na vaší volbě. Zážitky z výletu vám budou závidět každopádně všude.
