Do Frýdlantského výběžku chce přilákat turisty a zajistit nové pracovní příležitosti. Rada doporučila, aby byl projekt zaměřen na celoroční využití areálu a nikoli jen na zimní sezonu, řekl dnes novinářům náměstek libereckého hejtmana Karel Dolejší. Pro Správu chráněné oblasti Jizerské hory je však záměr nepřijatelný.
Frýdlant, Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda usilují o prosazení projektu už čtvrtý rok. V současné době připravují změnu územních plánů, aby umožnily vybudovat na 1124 metrů vysoké hoře Smrk zimní středisko s 12 kilometry sjezdových tratí s umělým zasněžováním a pěti sedačkovými lanovkami. Ty mají sloužit nejen sjezdařům, ale také milovníkům běžek k nástupu na Jizerskou magistrálu. Svým rozsahem by se areál zařadil k největším v Libereckém kraji i České republice. Rozsahem služeb by měl být srovnatelný se Sportovním areálem Ještěd, jehož čtyři lanovky a šest vleků jsou schopny za hodinu přepravit téměř 11.000 lyžařů.
V létě by měl areál sloužit jako nástupní místo pro pěší a cykloturistiku a terény by měl nabídnout také vyznavačům in-line bruslení. Lázně Libverda navíc návštěvníkům mohou nabídkou celoroční relaxační a ozdravné pobyty. Areál by měl být navíc lanovkou napojen na blízké polské lázně. "Náklady na výstavbu areálu se odhadují na 750 milionů korun až jednu miliardu," řekl ČTK starosta Nového Města Pavel Smutný. Dodal, že svazek nechce areál provozovat a nemusí ho ani vlastnit, k realizaci náročného projektu hledá strategického partnera, prostředky na jeho financování chce získat prostředky z evropských fondů.
Zcela odmítavě se k záměru staví Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, která v souvislosti se změnou územních plánů, dostala záměr k posouzení. "Je to pro nás naprosto nepřijatelné, záměr navíc nemá oporu v žádném z rozvojových dokumentů kraje," řekl ČTK vedoucí správy Jiří Hušek. Není příliš nakloněn ani případné menší variantě, obává se totiž, že pokud by se tam jednou začala stavět byť jediná lanovka, nakonec by se realizoval celý projekt.
Méně odmítavě se k projektu staví Lesy ČR. "Jako lesníci bychom nejraději ten kopec předali potomkům takový, jaký je dnes nebo lepší, pokud ale záměr podporuje kraj, jsme ochotni o něm jednat," řekl ČTK ředitel libereckého inspektorátu Lesů ČR Ludvík Řičář. Projekt ale příliš nevítá, porosty na Smrku byly totiž v 70. a 80. letech minulého století zničeny průmyslovými exhalacemi z polských a německých elektráren, a teprve nyní se postupně vracejí do původního stavu. I proto se podle Řičáře budou lesníci snažit minimalizovat dopady projektu na přírodu.
Slabinou projektu však není jen ohrožení přírody, ale také špatná dostupnost areálu. Smrk je totiž po silnici mnohem přístupnější z Polska a Německa, než z českého území. S Libereckém krajem ho propojují jen dvě silnice. Ta, která vede na Jablonecko kolem přehrady Souš, se ale na zimu uzavírá. "Budeme sice jednat o jejím celoročním zprovoznění, zatím jsou ale náklady na zimní údržbu tak vysoké, že si je nemůžeme dovolit," řekl ČTK náměstek libereckého hejtmana pro životní prostředí Radim Zika. Silnice totiž vede kolem přehrady, jež slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko a Jablonecko, a sníh ze silnice by se v zimě musel odvážet.
Podle starosty Smutného by se ale dopravní dostupnost Frýdlantského výběžku měla zlepšit. Počítá se totiž s přeložkou silnice I/13, která zrychlí dopravu z Liberce na Frýdlant a odvede ji mimo zástavbu. "Už letos se staví ve Frýdlantu kruhový objezd, na který se má budoucí silnice napojit," řekl Smutný. Podle informací z Ředitelství silnic a dálnic se letos začne stavět i na opačném konci. Výstavba zhruba 4,5 kilometru dlouhého úseku od rychlostí silnice z Liberce na Děčín by měla přijít na 650 milionů korun.
