Čeští reprezentanti na něm nepropadli, ale ani neoslnili. Vedle Bauerova stříbra překvapili dvaadvacetiletý Aleš Razým šestým místem ve sprintu i skokani na lyžích pátou pozicí v soutěži družstev, ale další české výkony přinesly lehké vystřízlivění. Přísnější měřítko snesl talentovaný devatenáctiletý skokan Roman Koudelka, který byl dvakrát devátý, a Martin Koukal, jenž se po špatné sezoně blýskl sedmým a devátým místem. Překvapením bylo desáté místo Rajdlové s Janečkovou ve sprintu dvojic.
Mírným zklamáním bylo vystoupení českých sdruženářů. Ti si dělali naděje dokonce na medaili, ale nakonec po dvou nezdarech zachraňovali situaci šestým místem ve štafetě a osmou pozicí Pavla Churavého ve stíhacím závodu na velkém můstku. Skokan Jakub Janda nepotvrdil návrat do světové špičky, i když v závodu družstev viditelně ožil a táhl tým. Při šampionátu Janda hovořil o tom, že Liberec může rozhodnout o dalším osudu jeho kariéry.
Samostatnou kapitolou byly debaty o kvalitě mazání a hlavně lyží, které měli čeští závodníci k dispozici. Bauer doplatil na špatný materiál ve skiatlonu, neboť v polovině bruslařské části mu přestaly lyže jet a skončil v poli poražených. Na materiál si stěžoval i Razým po sprintu dvojic, promazali také sdruženáři v závodu na malém můstku.
Podmínky v Liberci přípravě lyží příliš nepřály; teploty se pohybovaly kolem nuly, což je černá můra servismanů. Ale spíš než mazání zničila některé české naděje struktura lyží. "Někdo lyže na tuhle podmínku má, někdo ne. Není to o mazání, ale o struktuře," vysvětloval kouč reprezentace Miroslav Petrásek.
Podle něj to občas nejede nikomu a rozhodně neplatí, že nejdražší lyže musejí být zároveň nejlepší. "Najít ty nejrychlejší trvá dlouho," řekl trenér. I Bauer občas jede závod na mnoho let starých lyžích, protože jsou pořád nejrychlejší.
Hvězdou šampionátu se stala Saarinenová, která vyhrála štafetu, sprint dvojic a klasickou desítku, bronz navíc přidala ve skiatlonu. Její vyšší počet medailí však zastínil Northug, který proměnil tři starty ve tři zlata. Vyhrál skiatlon, štafetu a maraton, ale uchvátil zejména způsobem, jakým vždy ve finiši zdrtil všechny soupeře. Dvě zlata mají Finka Virpi Kuitunenová a Polka Justyna Kowalczyková, která navíc přidala bronz.
Dvojnásobným mistrem světa se stal také americký sdruženář Lodwick, třebaže se vrátil po dvou letech a ve své kariéře nevyhrál žádný velký závod. Těšil se na další titul ve štafetě, jenže jeho krajan Demong nenašel zapadlé číslo v kombinéze a byl diskvalifikován. Ze sportovní tragédie se však dostal a zvítězil v závěrečném závodu na velkém můstku.
Na něm byli skokani i sdruženáři často odkázáni na čekání kvůli nepřízni počasí. Větrná loterie podle mnohých ovlivňovala výkony, závod na velkém můstku byl kvůli tomu jen jednokolový. Výkony běžců mohly ovlivnit i špatné mazání nebo lyže, ale přesto vyhrávali favorité, snad kromě vítězství japonských sdruženářů ve štafetě.
