Vybrat a koupit běžky je věda, ne že ne. Přestože souhlasíme s tím, že při nákupu sportovní výbavy dělají výrobci a prodejci takříkajíc z komára velblouda, tady to tak úplně neplatí. Fází, kterými musíte projít, než si s obchodu odnesete nové lyže, je pěkná řádka. A nezáleží na tom, jak zkušení lyžaři jste: několikrát rozhodnout se musí začátečník i zkušený běžec.
Článek jsme díky různým požadavkům právě těchto dvou skupin pojali trochu netradičně: rozdělili jsme ho na sedm kapitol. Můžete rovnou skočit na tu sekci, která se vás týká – nebo – číst od začátku do konce s vědomím, že opakování je matka moudrosti.
–> Začátečníci a mírně pokročilí – 4 kapitoly
- Rozhodnutí první: klasika, nebo bruslení?
- Kategorie běžek: lyže do stopy, nebo mimo ni?
- Jak dlouhé lyže potřebujete? Ideální délka na bruslení i skate
- Šupiny: ano, či ne?
–> Zkušení lyžaři – 3 kapitoly
- Alternativy nowax lyží: mohér místo šupin
- Tvrdost určitě nepodceňte: soft, medium, nebo hard?
- Prašanky, nebo klistrovky?
1. Rozhodnutí první: klasika, nebo bruslení?
Začněme s tím, že běh na lyžích v sobě skrývá de facto dvojici různých sportů, dvě disciplíny: klasiku a bruslení. Nabízí se paralela se sjezdovým lyžováním, kde máme také slalomky, obřačky, a dokonce i lyže do terénu nebo u-rampy. Jenže tenhle příměr pokulhává, podíváme-li se na techniku, s jakou na všech těchto modelech jezdíme. Vždy v podstatě stejně. Alespoň v porovnání s tím, jaký rozdíl je mezi klasikou a bruslením. Tam je společné vlastně jen to, že k oběma činnostem používáte podobnou výbavu: hole, lyže a boty. Hole jinak dlouhé; lyže jinak dlouhé, jinak tvrdé a většinou i jinak konstruované; boty úplně odlišné. Otázka první proto zní: jaké lyže budete kupovat? Klasické, nebo skate?
Pokud se nemůžete rozhodnout, existují i takzvané kombi modely. Ty se sice zdají jako výborný kompromis, bohužel jen do doby, než odhalíte, že jejich hlavní univerzálnost spočívá v tom, že nejsou vhodné ani na jednu z disciplín. Rada zní: Rozhodněte se pro jeden styl, na něj si kupte co možná nejlepší výbavu a když vás běh bude bavit, přikupte si druhou.
2. Kategorie běžek: lyže do stopy, nebo mimo ni?
Dále tu máme kategorie lyží: závodní, sportovní, rekreační, fitness, juniorské, dámské a backcountry. Zhruba psáno. Jednotliví výrobci se mohou v členění lišit, většinu jejich řad ale do tohoto mustru napasujete. V téhle fázi výběru je nutné se rozhodnout za prvé kde se budete se svými lyžemi nejčastěji pohybovat a za druhé jak dobří lyžaři jste. Rozdíl mezi race závodními modely a sportovními nebo turistickými/rekreačními je v šířce, hmotnosti, kvalitě použitých materiálů a ceně. Ovšem pozor, neznamená to, že pokud máte neomezený rozpočet a koupíte nejdražší lyže, máte vyhráno. Závodní lyže jsou v celé délce široké okolo 44 mm a pro začátečníka extrémně nestabilní. Pokud začínáte, mnohem lépe si zalyžujete na širších, levnějších modelech. Povýšit na závodky můžete kdykoliv.
3. Jak dlouhé lyže potřebujete? Ideální délka na bruslení i skate?
Délku běžek určujeme podle tělesné výšky lyžaře. U lyží na klasiku připočítáváme 20 až 30 cm, u lyží pro bruslení jen 10 až 15 cm. Delší lyže jsou stabilnější ve sjezdech, ale o trochu hůře ovladatelné.
Zvláště u klasických modelů hraje při výběru klíčovou roli ještě hmotnost lyžaře. Odvíjí se od ní totiž délka a poloha mazací komory. Velmi hrubě lze komoru zjistit tzv. papírkovou metodou, kdy si stoupnete rovnoměrně na obě lyže a někdo vám v místech pod botou podsune proužek papíru. Tam, kde se papír zarazí, je hranice komory. Při nákupu lyží se ale vždy ptejte po přesném proměření na speciálním přístroji flextestru, s jehož pomocí prodavač vyznačí délku a polohu komory pro mazání tuhých (delší) a tekutých vosků / klistrů (kratší).
4. Šupiny ano, či ne?
Kupujete-li klasické lyže, je jednou z etap rozhodování otázka, zda budou hladké, nebo s některou z protiskluzových úprav, takzvané no-wax. V téhle kategorii se v současnosti děje snad nejvíce změn a zamračený pohled mnoha odborníků a profesionálních lyžařů na ni už přestává být k vidění. K dispozici jsou dnes v podstatě dvě řešení: šupiny a mohér.
Proti šupinám u nás po mnoho let vládla, a možná ještě trochu vládne, těžko pochopitelná averze. Jistě, tahle úprava stoupací komory není pro každého. Myslíte-li to s během vážně, chcete-li se naučit správnou techniku a opravdu běhat, s vroubky na skluznici to půjde těžko. Ale pokud je vaším cílem se jen dobře projít zasněženou zimní krajinou – není důvod, proč po šupinách nesáhnout.
5. Alternativy nowax lyží: mohér místo šupin?
Doslova nový rozměr dostávají no-wax lyže v posledních letech. Výrobcům se totiž podařilo odpovědět na poptávku nás zákazníků po lyžích, které by měly vlastnosti shodné s klasickými modely, ale přitom by je nebylo nutné mazat. Do mazací komory velmi kvalitních, až závodních běžek vložili inženýři mohérový pás. Ten pracuje na stejném principu jako šupiny, akorát díky nižšímu profilu a měkkým chloupkům klade mnohem menší odpor ve fázi skluzu. Navíc po prvotních testech na drahých lyžích (cca 10 000 Kč) se toto řešení dostává na čím dál levnější modely a dnes není problém koupit kobercovky za méně než 6 000 Kč.
Pozor, u obou no-wax řešení je extrémně důležitý výběr správné tvrdosti vzhledem k váze běžce. Špatná velikost komory znamená, že lyže buď nepojedou, nebo odraz nebude fungovat. U šupin lze komoru upravit zbroušením, u mohéru nezbývá než přibrat, nebo zhubnout.
6. Tvrdost určitě nepodceňte: soft, medium, nebo hard?
Neméně důležitým parametrem vedle délky lyží je i jejich tvrdost. Takto se dělí až ty nejdražší modely, většinou je poznáte dle označení soft, medium a hard. Postup výběru je následující: vyberte si délku lyží dle své výšky a následně sáhněte po patřičné variantě v závislosti na vaší hmotnosti. Tvrdost lyží ovlivňuje také to, zda vám ski pojednou na tvrdém podkladu, nebo v měkkém sněhu.
7. Prašanky, nebo klistrovky?
Závodní modely běžek se mimo různých tvrdostí vyrábějí také v několika variantách, podle toho, kde je budete používat. Zda v čerstvém měkkém sněhu, nebo na tvrdém podkladu. Terminologie zní:
- prašanky (měkčí lyže s menší flexí a měkčí špicí, která dobře kopíruje terén), také označované: cold, dry
- univerzálky
- klistrovky (tvrdší lyže s pevnou špicí a patkou, která se nemusí podkladu dotýkat v celé délce), také označované: warm, plus, wet. Variantu pro bruslení někteří výrobci osazují bílou transparentní skluznicí určenou na mokré a špinavé sněhy.
- setkat se můžete rovněž s úpravou označovanou jako mikrokontakt (zero), což jsou lyže vhodné do teplot okolo 0 °C. Jejich mazací komora je zdrsněna, aby připomínala jemný smirkový papír.
